Zámek Kroměříž a jeho nej: Obraz za miliardu korun

Nejkrásnější. I tak by se dal charakterizovat zámek Kroměříž. Samozřejmě je to věc názoru. Kdybychom ale měli uvažovat o tom, který zámek je u nás nejkrásnější, patřil by ke žhavým kandidátům. Určitě by se ctí obstál i v tvrdé evropské konkurenci. Vysloužil si rozhodně mnoho nej. Obsahuje umělecká díla nevyčíslitelné hodnoty, ze stěn doslova dýchá velkorysost, kterou si mohli dovolit jenom opravdu bohatí stavitelé. Olomoučtí biskupové a později arcibiskupové (olomoucké biskupství bylo povýšeno na arcibiskupství v roce 1777) mezi ně rozhodně patřili.

Ves majetkem biskupství

Už v době Velké Moravy se v místech, kde dnes leží město Kroměříž rozkládalo rozsáhlé hradiště. Později vznikla trhová obec Kroměříž. Někdy kolem roku 1100 se stala majetkem olomouckých biskupů. Osadu Kroměříž koupil tehdejší olomoucký biskup Jan II. Biskupové bez nadsázky byli nejbohatšími moravskými feudály. Díky tomu se Kroměříž dále rozvíjela.

Proměna gotického hradu v renesanční zámek Kroměříž

Už v průběhu 2. poloviny 13. století biskup Bruno ze Schaumburka povýšil Kroměříž na město a začal budovat svoji rezidenci v podobě gotického hradu. Olomoucký biskup Stanislav Thurzo (1470–1540) korunoval 24. února 1527 ve svatovítské katedrále Ferdinanda I. českým králem. Právě Thurzovou zásluhou se hrad změnil v reprezentativní renesanční zámek Kroměříž. Stalo se z něj letní sídlo olomouckých biskupů.

Zámek Kroměříž skrývá sál s 22 lustry

Obytné a reprezentační prostory zámku patří k nejhodnotnějším zámeckým interiérům v rámci celé Evropy. Ať už jde o Poradní, Trůnní či Lovecký sál nebo Carský a Růžový pokoj. Vyzdvihnout bychom měli Sněmovní sál, který je největší v celém zámku, nachází se v něm neuvěřitelných 22 křišťálových lustrů a nádherné nástěnné a stropní malby zabírají neuvěřitelně velkou plochu 400 metrů čtverečních.

Na bažinách rozkvetla zahrada

Po třicetileté válce (skončila v roce 1648) se město Kroměříž ocitlo v zoufalém stavu. Není divu, vždyť se tudy prohnala Švédská vojska, která zničila všechno, co mohla. Biskup Karel II. z Lichtenštejna-Kastelkornu se naštěstí postaral o to, aby se město opět vzpamatovalo. Za hradbami neváhal založit na někdejších bažinách tzv. Libosad, dnešní Květnou zahradu.

Pravděpodobně nejdražší projekt svého druhu u nás

Postupoval opravdu velkoryse. Úkolem vytvořit nádherný zahradní komplex pověřil přímo císařského architekta Filiberta Luccheseho. Ten ale celé dílo za života dokončit nestihl. Pokračoval v něm proto neméně slavný Giovanni Pietro Tencalla. Vybudování honosné zahrady stálo Karla II. astronomickou částku 75 000 zlatých. V uvedené době to u nás možná byla nejdražší vybudovaná zahrada. O velkolepé dílo, dokončené roku 1675 (první etapa, druhá následovala v 80. letech 17. století) muselo už tehdy současně pečovat 53 zahradníků.

Zámek Kroměříž se pyšní zelenými skvosty

Už samotná Květná zahrada je evropským unikátem – jde o jedinou zahradu tohoto typu na kontinentě. Lichtenštejn-Kastelkorna měl o její konečné podobě dosti přesnou představu. Inspiroval se zahradami různých sídel, třeba u vily d´Este v italském Tivoli, v zahradách zámku ve francouzském Versailles, nebo v mnichovské rezidenční zahradě. Propojují se zde proto různé zahradnické styly, což je naprosto neobvyklé. Nechybí zde unikátní prvky. V osmiboké rotundě se na laně o délce 25 metrů houpe Foucaultovo kyvadlo, největší u nás. Jeho úkolem je znázornit, jak se Země otáčí kolem osy.

Skvělá akustika na kolonádě

Skvostem zahrady je 244 metrů dlouhá kolonáda, která se pyšní nevšední akustikou. Zůstaňte na jednom jejím konci a svoje přátele pošlete na druhý konec. Mluvte, stačí polohlasem, nemusíte křičet. Přátelé by vás měli bez obtíží slyšet, přestože vás dělí už zmiňovaná vzdálenost. Kromě toho najdete na kolonádě 44 soch antických bohů a hrdinů z historie historických hrdinů umístěných v jednotlivých výklencích. Dále je zde 46 bust postavených na pilířích. Trochu ve stínu Květné zahrady stojí Podzámecká zahrada. Ta byla založena roku 1509. Neobvyklé je, že se z původně ryze účelové ovocnářské a zelinářské zahrady změnila v barokní skvost.

Dvojka po Praze

Zámek Kroměříž vyniká svojí obrazárnou, která je po pražské Národní galerii druhá nejvýznamější u nás. Zasloužil se o to především už zmiňovaný biskup Karel II. z Lichtenštejna – Kastelkornu, který byl zároveň vášnivým sběratelem umění. Jaké unikáty se mu podařilo shromáždit? V roce 1673 získal plátno, které je natolik mimořádné, že v tomto ohledu trumfne ostatní. Karel II. se spojil s obchodníky s uměním Franzem a Bernardem von Imstenraed, aby od nich odkoupil obraz Apollo a Marsyas. Jde o dílo slavného renesančního malíře Tiziana z jeho závěrečné životní etapy.

Dílo neuvěřitelné hodnoty

Zajímavá skutečnost, že v době, kdy se o obraz Karel II. z Lichtenštejna zajímal, ho nikdo nechtěl. Ačkoliv ho bratři Imstenraedovi nabízeli císaři, a kromě něj také několika dalším sběratelům, odmítli. Díky tomu Lichtenštejn získal skvost, který má dnes pojistnou hodnotu 1,2 miliardy korun. Kromě toho si můžete prohlédnout i díla dalších mistrů: Lucase Cranacha staršího, Hanse von Aachena, Paola Veroneseho, Jana Bruegela staršího, Anthonise van Dycka. Ve sbírce najdete 85 originálů.

Hodnotná knihovna i sbírka mincí

Mimoto Karel II. založil knihovnu zahrnující dnes 90 000 svazků včetně 200 prvotisků. Soubor publikací má také mimořádnou hodnotu. Dále sbíral mince a kolekci odkázal arcibiskupství. Jeho následovníci ji rozšiřovali a dnes je kroměřížská sbírka největším numismatickým souborem u nás.

Zámek Kroměříž vzkvétal z církevní pokladny

Určitě vás už nemusíme dál přesvědčovat, že arcibiskupské sídlo zámek Kroměříž má spoustu nej. Možná i vy na nějaké další při své návštěvě narazíte. Není divu. Biskupové si mohli často dovolit dokonce ještě více než ti nejbohatší šlechtici v Českém království. Zámek Kroměříž těžil z jejich plné pokladny. I proto vzniklo sídlo, které sotva můžeme u nás porovnávat s nějakým jiným. Milovníci umění a historického luxusu by si ho rozhodně neměli nechat ujít.