Zámek Konopiště arcivévoda František Ferdinand zcela přestavěl

Jestliže jste ještě zámek Konopiště nenavštívili, měli byste tuto chybu rychle napravit. Jde o výstavní sídlo úzce spojené s našimi dějinami a je zde k vidění spousta zajímavých interiérů a exponátů. Pojďme společně nahlédnout pod roušku jeho historie a do života jeho nejslavnějšího vlastníka a obyvatele – arcivévody.

Zrádce stavitelem

Poměrně známou postavou českých dějin se stal Milota z Dědic. Právě on podle moderních historiků v osudné bitvě na Moravském poli v roce 1278 zradil českého krále Přemysla Otakara II. Pro nás ale bude zajímavou postavou jeho bratr Tobiáš, který získal funkci pražského biskupa. Tobiáš poblíž rodového sídla ve středočeském Benešově postavil hrad. Jako vzor si vzal francouzské pevnosti vybavené válcovými věžemi. Když roku 1296 zemřel, ve stavbě hradu Konopiště potom pokračoval právě Milota.

Vzpurný majitel zámku Konopiště

Roku 1327 se majiteli zámku stal rod Šternberků a držel ho dlouhých 275 let. Petr Konopišťský ze Šternberka v roce 1412 spojil konopišťské a šternberské panství. Významným vlastníkem sídla se potom z jeho rodu stal Zdeněk Konopišťský ze Šternberka. Proslavil se jako vůdce katolíků, který chtěl svrhnout Jiřího z Poděbrad. Konopiště Jiřího vojskům vzdorovalo až do prosince 1468, ale nakonec se i s jeho majitelem Jiřímu podvolilo. Později, v období od 17. do 19. století se zde vystřídala řada šlechtických majitelů.

Jak se zámek Konopiště stal sídlem arcivévody

Habsburský arcivévoda František Ferdinand d´Este si Konopiště vybral jako svůj domov v roce 1887, když začal sloužil u vojenské posádky v Praze. Chtěl mít v blízkém okolí zázemí a Konopiště se mu zalíbilo svojí architekturou i množstvím okolních lesů. Získá ho od tehdy zadluženého Františka Lobkowicze. V roce 1889 se pustil do rozsáhlých přestaveb, které svěřil architektu Josefu Mockerovi. Budování se dělo v romantickém slohu. Nechal například zbourat středověkou věž a na jihovýchodě zámku vybudovat úplně novou. Zámek tímto zkombinoval dva nesourodé styly. Na jihu asociuje italský palác, ze severní a západní strany ale připomíná spíše pevnost.

Moderní vybavení zahrnuje i výtah

František Ferdinand ale nechtěl mít žádné muzeum, nýbrž moderní domov. Nechal vybudovat moderní koupelny a toalety, zavést ústřední topení a elektřinu. Nechyběl hydraulický výtah poháněný tlakovou vodou od německé firmy W. Philippi, který začal jezdit roku 1896. V soukromých komnatách arcivévody se nachází tajná chodba, která končí v prostorách, které využíval pravděpodobně jako pracovnu či laboratoř.

S místním obyvateli příliš nevycházel

V parku, který si sám upravoval, dokonce kvůli tomu studoval odbornou literaturu a osobně dohlížel i na zahradnické práce včetně třeba kopání jam pro stromky a jejich sázení. Zřídil Růžovou zahradu a součástí se stala obora Šiberna. Přikoupil ještě spoustu dalších pozemků, ovšem s místními lidmi kvůli své dost výbušné povaze příliš nevycházel. V říjnu roku 1913 na Konopišti dokonce hostil německého císaře Viléma II.

Lovecká galerie v zámku Konopiště

Arcivévoda se stal vášnivým lovcem, i proto miloval lesy v okolí zámku Konopiště a pokud jde o počty skolené zvěře, řadil se k rekordmanům. Celkem během života skolil 274 889 zvířat. Nejspíše vás napadne, jak je možné, že dosáhl takového čísla. Měl samozřejmě na lovu spoustu nadháněčů, kteří mu zvěř přihnali přímo pod mušku. Šlo o vysokou zvěř typickou pro naše lesy, tedy srnci a jeleni, ale třeba i bažanti. Na řadu však přišla na jeho cestách i exotická zvířata jako sloni, tygři a krokodýli. Loveckými trofejemi si zdobil zdi zámku Konopiště, pochopitelně se tam ale vešel jenom zlomek z nich. Dnes je můžete během návštěvy zámecké expozice obdivovat. V lovecké chodbě jich najdete zhruba 800, ostatní z uvedeného množství jsou schované.

Vévoda vášnivým sběratelem

Zároveň kromě loveckých trofejí sbírá také zbraně. Zbrojnice umístěná na zámku Konopiště zahrnuje také 4618 předmětů právě s tímto zaměřením. Kromě toho je arcivévodovou vášní sběr předmětů obsahujících symboliku svatého Jiří. Když umíral, sbírka obsahovala celkem 3750 různých exponátů od dýmek, zbraní, soch a obrazů až po třeba korouhve. Sám majitel pro její umístění nechal na zámek přestavět někdejší jezdeckou halu.

Zámek Konopiště dějištěm utajovaných návštěv

Do Benešova za arcivévodou také často jezdila jeho láska hraběnka Žofie Chotková. Přitom na ni u nádraží v Bystřici u Benešova čekával kočár. Aby se návštěvy daly dobře utajit, míval stažené záclonky. Když ji naložil, zamířil přímo na zámek Konopiště. Později, když se vzali, vedli na Konopišti i se svými třemi dětmi (Žofie, Maxmilián a Arnošt) velice šťastný rodinný život. Šlo o vybojovaný sňatek z lásky, což tehdy nebylo ve šlechtických kruzích vůbec obvyklé.

Zabavené sídlo

Co se stalo s Konopištěm po zavraždění arcivévodského páru v Sarajevu v červnu roku 1914? Panství Konopiště a zámek připadlo jejich osiřelým dětem. Po roce 1918, když vzniklo Československo, bylo ale zabaveno. Rodina pak sídlila ve Vídni. Stát definitivně převzal Konopiště roku 1922 a zpřístupnil ho veřejnosti. Už tehdy se stal oblíbeným výletním cílem.

Zámek Konopiště pro návštěvníky

Dnes jsou interiéry zámku co nejblíže podobné tomu, jak vypadala za života Františka Ferdinanda a můžete si je prohlédnout. Můžete si vybrat ze šesti prohlídkových okruhů – salony jižního křídla zámku, salony severního křídla zámku, soukromé pokoje arcivévodovy rodiny, lovecká trasa, muzeum sv. Jiří, arcivévodova střelnice, sedmým je potom Růžová zahrada. Dlouhou tradici tu má také chov medvědů, takže byste neměli vynechat zdejší medvědinec. Nejlépe se na zámek dostanete z Benešova. Zajímavý program slibuje například Hradozámecká noc, která proběhne 24. srpna 2024.