Zámek Hluboká nad Vltavou je inspirován hradem Windsor

Mohutný hrad Hluboká nad Vltavou vznikl v polovině 13. století jako hrad královský a strážní. Často se ale dostával do zástavy. Poprvé se tak stalo už v 2. polovině 13. století, kdy hrad získal Čéč z Budivojovic. Dal mu ho český král Václav I. Ovšem už jeho syn a následovník Přemysl Otakar II. mu ho vzal a zařadil zpět mezi královské hrady. Ovšem po jeho smrti roku 1278 na Moravském poli se držitelem stal rod Vítkovců, konkrétně Záviš z Falkenštejna a jeho bratr Vítek.

Záviš ztratil královu důvěru

Ovšem ambiciózní Záviš se králi Václavovi II. po letech důvěry znelíbil. Krále provokovala jeho ctižádost. Když zemřela Václavova matka a Závišova milenka a zřejmě i manželka Kunhuta Uherská, Vítkovec si přisvojil titul opavského vévody a jako další nevěstu si vyhlédl Alžbětu Kumánku, sestru uherského krále Ladislava IV. Už se viděl sám na trůně. Titul opavského vévody ale náležel Václavovu nevlastnímu bratrovi Mikuláši Opavskému, který byl nemanželským synem Přemysla Otakara II. Právě Mikuláš pak přiměl Václava II., aby se od Záviše odvrátil a za jeho ambice ho potrestal. A jakou roli v tom hrála Hluboká nad Vltavou?

Hluboká nad Vltavou je spojena se zrádcovou smrtí

Když se Závišovi narodil syn a pozval krále na křtiny, Záviš kvůli tomu na popud krále přijel do Prahy a tam byl zatčen a uvězněn. Jeho příbuzní už předtím přišli o svoje významné zemské úřady. Vítkovci se však proti Závišově uvěznění vzbouřili. Václav II. proti nim vyslal vojsko, kterému velel právě Mikuláš Opavský. Na voze vezl Záviše v železech a na všech královských hradech zabraných Vítkovci si vynutil jejich vydání zpět do královských rukou, jinak bude Záviš popraven. Závišův mladší bratr Vítek odmítl Hlubokou vydat. Proto zde byl Záviš sťat a Hluboká nad Vltavou je tedy navždy spojena s jeho smrtí.

Přemístěný památník

Tragický Závišův konec dnes připomíná kámen, který je umístěn v parčíku na Pokutní louce, která leží na pravém břehu Vltavy. Pomník ale pochází až z mnohem pozdější doby. Postavit ho roku 1895 nechal tehdejší majitel panství, kníže Adolf Josef Schwarzenberg. Kámen byl ale později přemístěn kvůli regulaci toku řeky Vltavy. Nejde tedy bohužel o autentické místo Závišovy popravy.

Hluboká nad Vltavou měla řadu majitelů

Zmínkou o představiteli rodu Schwarzenbergů narážíme na další majitele Hluboké nad Vltavou. Vystřídalo se zde postupně několik rodů. Například šlo o Pernštejny, dalšími se stali páni z Hradce, kteří hrad koupili v roce 1561. Dva roky poté zahájili jeho přestavbu na renesanční zámek. Ten poté vlastnili Malovci z Malovic, ale kvůli svému protestantskému vyznání o něj přišli. Španělský generál Don Baltazar de Marradas Hlubokou nad Vltavou poté obdržel jako válečnou náhradu od císaře Ferdinanda II. Habsburského. Následně se roku 1661 stali vlastníky Schwarzenbergové. Ti Hlubokou drželi až do roku 1939. Poslední majitel z rodu Schwarzenbergů emigroval před nacisty. V roce 1947 vznikl zvláštní zákon zvaný Lex Schwarzenberg, který vyvlastnil majetek rodu.

Tři výrazné přestavby

Současný zámek Hluboká nad Vltavou ale už dávno nepřipomíná mohutný středověký hrad. Kromě zmiňované renesanční přestavby ho dvakrát přestavěli Schwarzenbergové. Poprvé v 18. století ve stylu baroka. Druhá přestavba v době, kdy panství spravoval Jan Adolf II. Schwarzenberg, byla ještě rozsáhlejší. Prosadila ji Janova manželka, kněžna Eleonora z Liechtensteinu, budování probíhalo v letech 1840–1871 v novogotickém stylu. Vzorem se stal anglický hrad Windsor. Manželský pár totiž v roce 1838 navštívil Anglii a kněžnu Windsor skutečně uchvátil.

Kněžna dávala pokyny, jak má Hluboká nad Vltavou vypadat

Eleonora z Liechtensteinu tak rozhodla, že se Hluboká nad Vltavou stane zmenšenou kopií právě hradu Windsor. Práce dostal na starosti vídeňský architekt Franz Beer. Po jeho smrti pokračoval schwarzenberský stavitel Damasius Deworetzky. Ten se věnoval hlavně tvorbě honosných interiérů. Samotná kněžna na všechno dohlížela a uplatnila přitom svoji fantazii. Díky ní se zrodila architektonická perla jižních Čech. Napodobování stavebního stylu anglických hradů bylo tehdy značně v módě. Někteří odborníci ho ale kritizovali a označovali za nevkusný kýč.

Hluboká nad Vltavou má šest prohlídkových okruhů

V současnosti si můžete v Hluboké nad Vltavou projít hned šest prohlídkových okruhů. První jsou Reprezentační pokoje, druhým Soukromé apartmány, třetím je Kuchyně, čtvrtým Hostinské pokoje, pátým Věž a konečně posledním Zimní prohlídková trasa. Tím narážíme na skutečnost, že Hluboká nad Vltavou patří k památkám, které jsou přístupné i v zimě. Poslední okruh můžete vidět v listopadu a prosinci.

Projděte si i naučnou stezku

Neměli byste si nechat ujít také Naučnou stezku zámeckým parkem, která nabízí deset zastavení a připomíná historii jak zámeckého areálu, tak krajiny okolo něj. Krajina kolem hradu byla kultivována už ve středověku. O její pozdější podobu se zasloužili hlavně Schwarzenbergové. Poprvé dostávala jasnější podobu po roce 1670, později hlavně během novogotické přestavby v letech 1839-1872.