Vypravte se na zámek Třeboň za kavalírem Petrem Vokem
Když 30. května 1562 zachvátil město Třeboň velký požár, zničil celkem 48 domů. Plameny řádně sežehly i rezidenci rodu Rožmberků, třeboňský hrad. Jejím majitelem ale byl bohatý Vilém z Rožmberka, který po řádění ohnivého živlu nerezignoval, nečekal a rovnou se pustil do přestavby. Oslovil kvůli ní italského architekta Antonia Ericera. Ten ohněm zničený hrad přetvořil v pohodlný renesanční zámek Třeboň. Samozřejmě, že se tak nestalo hned, stavba trvala dlouhých deset let. Vilém nic nepodcenil a stavbu chodil pravidelně kontrolovat.
Zámek Třeboň centrem alchymistů
Vilém byl s novou podobou svého sídla nadmíru spokojen, a dokonce ho využil v době moru jako svoje útočiště. A nejenom to. Věnoval se zde i svým zálibám. Patřil k velkým příznivcům alchymie jako mnoho jiných bohatých šlechticů a měšťanů té doby. Když císař Rudolf II. vyhnal z Prahy slavné anglické alchymisty Johna Dee a Edwarda Kelleyho, protože je podezíral ze špionáže, sám se jich ujal. Pozval je do Třeboně. Zámek Třeboň se stal od září 1586 do března 1588, kdy tu tito cizinci pobývali, centrem alchymie.
Výroba zlata a andělské seance
Alchymistické laboratoře vznikly ve zrušeném augustiniánském klášteře. Kelley se pokoušel vyrobit kámen mudrců, díky kterému by byl schopen z méně ušlechtilých kovů připravit zlato. Dee pro změnu pořádal spiritistické seance, které nazýval andělskými rozmluvami. Současný historik Jaroslav Pánek o tom píše: „Tyto spiritistické seance zapadaly do Deeových představ, v nichž se vedle zcela racionálních poznatků promítaly staré pověry… Dee byl přesvědčen o úžasných možnostech člověka a řadil mezi ně také schopnost navázat spojení s nadpozemskými bytostmi. Jako média při tom užíval Kelleyho nebo svého syna Artura.“
Oblíbený azyl
Kelley v laboratoři vyrobil jakousi podivnou tinkturu, se kterou léčil nemocného Viléma z Rožmberka. John Dee si zámek Třeboň a jeho okolí doslova zamiloval. Jak vysvětluje historik Martin Jakab: „Oblíbil si tento svůj jihočeský azyl natolik, že syna, který se mu zde v únoru narodil, pojmenoval Theodorus Trebonianus – Theodorus Třeboňský.“ Ovšem mezi oběma alchymisty došlo ke konfliktům a Dee, který na zámku Třeboň žil i s celou svojí rodinou, se vrátil do Anglie. Kelleyho nakonec vzal císař Rudolf II. znovu na milost a povolal ho zpátky do Prahy.
Zámek Třeboň v popředí zájmu
Éra působení obou dobových pseudovědeckých veličin ale patří ke slavným obdobím, kdy se zámek Třeboň dostal do popředí zájmu. Ostatně Dee a Kelley nebyli jediní alchymisté, kteří zde působili. Vilém z Rožmberka zde zaměstnal i ženu, Salomenu Scheinpflugovou. Ta byla překvapivě profesí také alchymistka. K ní přibyli i mnozí další. „Laborovali zde například Daniel Prandtner, Petr Hlavsa z Liboslavi, Václav Lavín, Kollert z Pasova, Bavor Rodovský z Hustiřan,“ upozorňuje současný historik Vladimír Červinka.
Chudým rozdával jídlo a pití
Šlechtic Petr Vok z Rožmberka (1539–1611) se po smrti svého staršího bratra v roce 1592 sám ujal vlády nad panstvím Rožmberků, které zahrnovalo také zámek Třeboň. Velmi si ho zdejší lidé oblíbili. Proč? Denně v 10 hodin dopoledne a v 18 hodin večer na zámek svolával chudé lidi nejenom z města, ale i z blízkého okolí a rozdával jim jídlo a pití. To se samozřejmě setkávalo s velkým ohlasem.
Zámek Třeboň rájem krásných žen
Příjemné poměry v Třeboni popsal i zdejší purkmistr Vavřinec Benedikt Mecer ve svých Třeboňských pamětech z roku 1673. Velkou část svého vyprávění věnoval Petru Vokovi z Rožmberka. Tvrdil, že za jeho éry panoval „ráj v Třeboni a všeho dobrého bylo dosti“. Majitel panství byl podle něho dobrosrdečným mužem a pravým renesančním kavalírem. Dokonce prý „choval na třeboňském zámku 16 dam rozličného národu: z Indie, ze Španěl, z Frankreichu (Francie), z Vlach, z Turek, z Židův, z Němec, z Polska, mezi nimiž přední plac obdržela Češka Zuzanka, jednoho mlynáře dcera…“ Zmiňovaná mlynářova dcera se jmenovala Zuzana Vojířová. Od Voka prý dostala dům v Soběslavi.
Gestapo zabralo zámek Třeboň
Kalendář ukázal neděli 6. listopadu 1611. V třeboňském zámku leží na smrtelné posteli poslední Rožmberk Petr Vok. Slavná doba Rožmberků na zámku Třeboň skončila, ale historie toho půvabného sídla o více než stovce obytných místností rozhodně ne. Zdědili ho Švamberkové, kteří ale po bitvě na Bílé hoře o všechno přišli. Roku 1660 se dalšími majiteli stal neméně slavný rod Schwarzebergů, který si ho udržel až do roku 1940, kdy renesanční skvost zabralo gestapo. Po skončení 2. světové války byl zámek znárodněn.
Podíváte se i do psí kuchyně
Lákavé jsou zde hned dva prohlídkové okruhy mapující dvě slavné éry zámku – Rožmberské renesanční interiéry a Soukromá schwarzenberská apartmá. Máte rádi zvířata? V Třeboni se chovali koně i psi, a právě to připomíná třetí prohlídkový okruh zahrnující hospodářské budovy. Podíváte se třeba do konírny nebo psí kuchyně a také do kasemat – podzemních chodeb. Děti se také nudit nebudou, nabízejí tu přímo pro ně dva prohlídkové okruhy: Na návštěvě u paní kněžny a Život na zámku. Ponořit se do dávných časů, kdy zámek obývali Vilém a Petr z rodu Rožmberků, představit si, jak Dee s Kelleym míchají v baňkách elixír mládí, lépe strávený výlet do jižních Čech zažít nemůžete. A protože stále ještě panuje léto, můžete to spojit třeba s koupáním v rybníku Svět.
Zdroj: https://www.zamek-trebon.cz/cs, https://cs.wikipedia.org/wiki/T%C5%99ebo%C5%88_(z%C3%A1mek), https://www.regiontrebonsko.cz/statni-zamek-trebon,