Výlet s dětmi: Staré Hrady lákají děti do Dračí královské komnaty

Patří k ozdobám jižní části Českého ráje. Nachází se nedaleko obce Libáň v Královehradeckém kraji. Zámek Staré Hrady je vlastně původně gotický hrad, na jehož budování se podílela Petroparléřská huť. K němu později přibyla přístavba v podobě renesančního zámku. Z původního středověkého areálu se zachoval palác v západním křídle jádra současného komplexu. Dále je to kostel stojící na prvním nádvoří.

Přečtěte si historii a také to, proč je hrad a zámek Staré Hrady oblíbeným místem pro děti.

Staré Hrady jako odkaz pro manželku

Nejstarší zmínka o Starých Hradech pochází z roku 1340, a to v závěti Arnošta ze Staré. Šlo o tvrz. Arnošt ji v poslední vůli věnoval manželce Adličce včetně přilehlých vesnic. Páni ze Staré tehdy patřili k velmi významným rodům. Arnošt zastával významnou funkci hejtmana v Kladsku. Tvrz Stará se stala jeho rodovým sídlem, a právě zde se zřejmě narodil Arnošt z Pardubic, budoucí první arcibiskup pražský.

Stavitelem je významná huť

Celkem měl Arnošt ze Staré čtyři syny. Z nich byl nejmladší Vilém. Ten společně se svým potomkem Smilem Flaškou vystavěli gotický hrad. Určitě vás trkne další velmi známé jméno v rodině kromě Arnošta z Pardubic – humanista a spisovatel Smil Flaška z Pardubic. Je autorem alegorické básně Nová rada. Rod pánů ze Staré a z Pardubic pěstoval ve své době intenzivní styky s pražským královským dvorem. I proto byla pro stavbu hradu Staré Hrady oslovena právě huť Petra Parléře.

Staré Hrady majetkem komorníka

Později se majitelé Starých Hradů střídali. V roce 1567 se zde usadil významný český renesanční šlechtic Kryštof Popel z Lobkovic. Vlastnil také sousední panství Kost. I on patřil ke dvorským oblíbencům. Stal se členem dvorské válečné rady a byl rovněž rytířem Řádu zlatého rouna. Díky sňatku jeho dcery Uršuly se hrad dostal do rukou Jiřímu Pruskovskému z Pruskova. Nejspíš vám jméno moc neříká, ale i on patřil k váženým osobnostem své doby. Působil jako komorník dokonce čtyř habsburských císařů.

Generální přestavba

Významný zásah do charakteru zámku provedl právě on, Jiří Pruskovský z Pruskova. S přestavbou začal v roce 1573 a jednalo se o opravdu velkorysý počin považovaný zřejmě za nejkrásnější stavbu své doby v celém kraji. Z původního hradu vytvořil čtyřkřídlý zámek, ke kterému navíc připojil také rozsáhlé podzámčí. K práci povolal pravděpodobně i některého z italských architektů, kteří současně působili také na pražském císařském dvoře.

Připomínky budovatelů

V předzámčí najdete latinský nápis, který v překladu zní: „Nákladem vlastním urozeného pána pana Jiříka svob. Pána z Pruskova, císaře Maxmiliána II. nejstaršího komorníka, pro budoucí jeho památku provedeno r. 1573.“ U vstupu do zámku nad jeho branou pak uvidíte další citaci připomínající kariéru Jiřího Pruskovského: „Jiří ze starožitného rodu Pruskovských pocházejíc císařům Karlovi, Ferdinandovi, Maxmiliánovi a Tobě Rudolfe, ve službách věrný.“ Vpravo je uvedeno:“ Voršila Lobkovická, ložem sdružená po tolikerých námahách přejíc si míti odpočinutí v tomto zámku, postavila tuto památku své věčné duše.“

Sám Jiří ale během svého života nestihl realizovat všechny plány, proto v jeho snažení pokračoval jeho syn Oldřich Disider, také císařský komorník a dvorní rada. Figurální výzdoba a oltář kostela v podobě dřevořezby Kristova křtu vznikly v jeho době. Jeho osobou ale výčet slavných majitelů zámku Staré Hrady v žádném případě nekončí.

Vojevůdce Valdštejn získává Staré Hrady

V roce 1628 zámek koupil slavný vojevůdce Albrecht z Valdštejna. Šikovně využil pobělohorských konfiskací, aby velmi podstatným způsobem rozšířil svůj majetek, o který přišla šlechta, která se během stavovského povstání vzepřela císaři. Ohromnému území, které Valdštejn získal do svých rukou, se přezdívalo terra felix – šťastná země. Albrecht dokázal zařídit prosperující vývoj. Svoje území chránil před drancováním vojsky a dal lidem práci na zakázkách pro armádu. Projevil se zkrátka i jako šikovný ekonom, což nebylo samozřejmé. Ovšem v roce 1634 byl Valdštějn v Chebu zavražděn. Zámek Staré Hrady potom získal rod Schliků. Za jejich éry se staly Staré Hrady hlavně hospodářským centrem, protože rodová sídla měli v Jičíněvsi a Kopidlně. Například zde byl pivovar.

Úpadek nejenom v době baroka

Během baroka zároveň došlo k řadě přestaveb i v rámci předzámčí. Ovšem později zastihl zámek nelehký osud. Jeho budovy na sklonku 19. století pozvolna chátraly. Gotické křídlo ale v období po roce 1800 postihly značné škody, došlo k jeho částečnému sesutí. V roce 1811 sice proběhly pod vedením stavebního mistra zabezpečovací práce, ale nedostatek údržby se jasně projevoval. Ervín František Schlik se stal posledním majitelem Starých Hradů ze svého rodu. Když zemřel, došlo k tahanicím o majetek, ze kterých vyšla vítězně rodina Weissenwolfů.

Staré Hrady zachránil učitel

Nejhorší stav byl zaznamenán ve 2. třetině 20. století. Tehdy byl ohrožen hlavně gotický palác. V roce 1945 spadl po 2. světové válce zámek Staré Hrady do rukou státu. Ten ale nejevil o opravy také valný zájem, takže kdysi výstavní komplex dál chátral. Naštěstí se ale našla vstřícná duše, která se o hrad a zámek Staré hrady postarala, ačkoliv už bylo v roce 1960 rozhodnuto o jeho zboření a odstřelu.

V 70. letech 20. století se o záchranu zasloužil učitel Vladimír Holman, který se v roce 1964 stal předsedou místního národního výboru a o záchranu zámku zabojoval. Pomohli mu místní a v létě také trampské brigády. Poté se zrekonstruovaný zámek začal využívat jako depozitář Památníku národního písemnictví. „Myslím, že dnes by se něco takového dalo už těžko dělat. V dnešní době staví většina lidí na první místo své vlastní, mnohdy sobecké zájmy, takže nevěřím tomu, že by se dnes našlo tolik obětavých lidí, kteří mne přes čtvrt století obklopovali,“ řekl později o opravách objektu sám Vladimír Holman.

Rozhodnutí o prodeji

Když se v roce oddělila obec Staré Hrady od Libáně, přešlo do jejích rukou také vlastnictví zámku Staré Hrady. Ukázalo se, že finance získávané pronájmem od Památníku národního písemnictví nestačí na údržbu a s ní spojené opravy zámku. Obec proto přikročila k prodeji objektu. Zámek tedy putoval z rukou státu do soukromého vlastnictví. Stalo se tak v roce 2007. Tehdy hrad a zámek Staré Hrady koupili Petra a Rudolf Sukovi ze Dvora Králové. Památník národního písemnictví své depozitáře odstěhoval.

Tři prohlídkové okruhy pro děti

Sukovi se postarali o to, aby byl v roce 2008 znovu otevřen veřejnosti. Tenkrát tu byly 3 prohlídkové okruhy. Celým hradem a zámkem se jako červená nit vine expozice Jak se žilo za císaře pána Františka Josefa I. Představuje běžný život jak vesničanů, tak i měšťanů a šlechty právě v době vlády tohoto mocnáře.

V současnosti si v zámku můžete prozkoumat 5 prohlídkových okruhů. Lákadlem pro děti je Dračí královská komnata se svým vládcem, moudrým dračím králem Rozumbraďákem XVI. Také pohádkové okruhy Zámecké pohádkové sklepení a Hradní pohádková půda nadchnou děti. Ovšem humor čaroděje Archibalda I. potěší i dospělé. Právě díky prohlídkovým okruhům zacíleným na děti je hrad a zámek Staré Hrady oblíbeným cílem rodinných výletů, při kterých si užijí spoustu zábavy různé generace. Výhodou je, že tady s podzimem sezóna nekončí, otevřeno zde mají celoročně. Pokud jste zde ještě nebyli, neváhejte.