Špilberk: Vydejte se za slavnými vězni do hrůzostrašného žaláře

Svoje pojmenování dostal hrad Špilberk podle kopce, na kterém byl zbudován. Jako svoje rezidenční sídlo ho ve 13. století založil český král Přemysl Otakar II., protože si Brno oblíbil. Pro stavbu hradu si vybral vrch, ze kterého bylo ze všech stran vidět do daleka. Od roku 1337 v něm pobývala Blanka z Valois, manželka Karla IV., protože si moc nepadla do oka s novou ženou svého tchána Jana Lucemburského.

Špilberk přestavěli na vojenskou pevnost

Ovšem už v 15. století mohutná stavba začala chátrat. Ke změně ale došlo během třicetileté války (1618-1648). Tehdy Brno čelilo útokům švédských vojsk. Proto v průběhu dalších dvou staletí došlo k opravě hradu Špilberk a velkorysé přestavbě na nedobytnou pevnost vybavenou ubikacemi pro vojáky. Nechyběly ani prostory pro uchovávání velkých zásob pro případ delšího obléhání. Ovšem nebezpečí dalších vojenských nájezdů pominulo ještě než roku 1742 přestavbu dokončili.

Nejobávanější vězení u nás

Špilberk se pyšní pravděpodobně nejpohnutější vězeňskou historií na našem území. Jde tedy hlavně o zdejší kasematy, kam byste při návštěvě hradu rozhodně měli zavítat. Jde o vzrušující zážitek. Kdy vznikly? V roce 1620 po bitvě na Bílého hoře, a to přímo za císaře Ferdinanda II. Měli zde být internováni hlavně odpůrci Habsburků. To se také v pozdějších staletích dělo. Zavírány zde byly nepohodlné osoby, první z nich právě už po porážce stavovského povstání v roce 1620.

Násilnický vojevůdce na Špilberku zemřel

Trestanecká léta 1748–1749 zde strávil legendární velitel pandurů baron František Trenck. Ten se nabídl, že bude pro Marii Terezii verbovat vojáky, ale vybíral si otrlé vrahy a vyvrhele. Ačkoliv si panovnice ze začátku vážila jeho velitelských schopností, zprávy o jejich řádění včetně znásilňování žen se brzy začaly šířit. Marii Terezii došla trpělivost s tímto arogantním a násilnickým mužem, který byl u vojenského soudu jako doma. Skončil na Špilberku. Dostal doživotí, ale zemřel už po dvou letech.

Nepravdivé historky

Ovšem o tom, že zde bude vězení, oficiálně rozhodl až v roce 1783 habsburský císař Josef II. Počet zdejších trestanců rostl, a proto přibýval i počet cel pro ně vyhrazených. Historky o tom, že si císař sám vyzkoušel nelidské podmínky, které přichystal vězňům, ovšem nejsou pravdivé. Totéž platí o tom, že se snažil následně podmínky zlepšit. Naopak trval na tom, aby byly pro rebely co nejhorší.

Oddělená část pro ženy

Na Špilberku se objevovaly i ženy, a to v oddělené části věznice zvané Horverk. Dostala se sem Barbora Graslová, odsouzená za vraždu manžela na doživotí, která byla roku 1784 první zdejší ženskou vězenkyní. Obvykle tu končily ženy vražedkyně, které připravily o život manžela či dítě.

Špilberk navštívil i slavný milovník

V roce 1785 navštívil Brno italský milovník a světoběžník Giacomo Casanova. Dostal šanci si prohlédnout i zdejší vězení a podle dobových zpráv byl krutostí vězeňských metod upřímně zděšený. Viděl podzemní žalář určený pro chladnokrevné vrahy. Poutali je zde desetikilovými řetězy. Tato opravdu hrůzná metoda se ale používala pouhých pět let v době vlády Josefa II., kdy Casanova Brno právě navštívil.

Josefův bratr a zároveň nástupce Leopold II. už byl ke špilberským vězňům o poznání shovívavější. Roku 1790 dokonce tyto nejhrůznější podzemní temné kobky zrušil. Vězni za jeho éry dostali slamník. Jednou denně dostali teplou polévku, třikrát za týden teplé jídlo obsahující maso a luštěniny. Předtím dostávali jenom chléb a vodu, takže tohle vypadalo jako hotový luxus. Přesto si vězení stále udrželo děsivou pověst v celé tehdejší Evropě.

Na Špilberku skončil i slavný udavač

Léta 1793–1795 tu strávil Francouz Jean-Baptiste Drouet, muž, který si během francouzské revoluce všiml prchajícího páru v přestrojení, kterým nebyl nikdo jiný než svržený francouzský král Ludvík XVI. a jeho manželka Marie Antoinetta. Oba udal úřadům a de facto je tak poslal pod gilotinu. Ovšem roce 1793 ho v boji zajali Rakušané. Rakouský politik Klemens Wenzel von Metternich ho označil za vraha Marie Antoinetty, původem rakouské princezny. I on putoval na Špilberk.

Revolucionář popsal svoje utrpení

Ideály tajné organizace karbonářů se nechal zmást italský básník a dramatik Silvio Pellico. Cílem této organizace se stalo rozpoutat revoluci, která by zajistila sjednocení Itálie. Tato země by se tak zbavila otěží rakouské nadvlády. Ovšem v roce 1821 došlo k jeho zatčení, a nakonec se také o rok později dostal na Špilberk. Když ho v roce 1832 propustili na svobodu, sepsal o svém pobytu dílo Mé žaláře a v něm vylíčil svoje utrpení prožité na Špilberku. Tím zdejší vězení ještě více proslavil. Dá rozum, že se Habsburkům kniha vůbec nelíbila.

Nejproslulejší český lupič se na Špilberku choval vzorně

Kdo je nejproslulejším českým loupežníkem? Určitě vás okamžitě napadne jméno Václav Babinský z Pokratic u Litoměřic. Odmítal poslouchat rozkazy, opíjel se a řádil v hospodách a když zrovna neměl peníze, prostě nějaké ukradl. S loupežnickou bandou, jejímž byl šéfem, terorizoval oblast celého Českého Středohoří. Jeho řádění nakonec ukončila ruka spravedlnosti a léta 1841–1855 strávil také na Špilberku. Tam se překvapivě stal vzorným vězněm a našel si cestu k Bohu.

Ze žaláře opět kasárna

Zkrátka vězni na Špilberku pocházeli z různých koutů habsburské monarchie, a právě proto se mu přezdívalo „žalář národů“. Posílali sem české, polské, uherské a italské revolucionáře, kteří otevřeně bojovali proti rakouské monarchii. Nakonec věznici zrušil císař František Josef I. (1830–1916). Poté na Špilberku byla opět kasárna. Ovšem v průběhu první a druhé světové války se zde opět soustřeďovali vězni.  

Vyberte si okruh podle vlastního zájmu

Na výběr máte na Špilberku hned několik prohlídkových okruhů: Příběh hradu, Vodojemy na Špilberku, Bastion-opevnění, Okruh Muzeum a Rozhledna a Královská kaple. Je na vás, jestli zvládnete všechny nebo si vyberete jenom některé podle vlastních zájmů. Všechny stojí za to. Kasematy ať už s průvodcem nebo bez něj (v nabídce jsou obě varianty) slibují mimořádné příběhy a zážitky.