Schwarzenberská hrobka tvoří skvost pohřební architektury

Dušičky klepou na dveře. Pokud byste se kromě návštěvy hrobů svých blízkých rádi podívali i nějakou opravdu zajímavou ukázku funerálního, tedy pohřebního stavitelství, jedinečnou možnost vám poskytne Schwarzenberská hrobka. Nalézá se zhruba ve vzdálenosti 1 km od třeboňského zámku a přibližně 2 km od Masarykova náměstí v Třeboni. Situována je v anglickém parku, přesněji na jihovýchodě od rybníka Svět. Dnes hrobka patří do Domanína v třeboňském katastru.

Proč a kdy Schwarzenberská hrobka vlastně vznikla?

Určitě znáte rod Schwarzenbergů, který je neodmyslitelně spjatý s našimi dějinami. Jeho významní představitelé samozřejmě potřebovali prostory, do kterých by pohřbili svoje zesnulé. Nejdříve k tomu rod, tedy jeho hlavní větev, od roku 1784 využíval hřbitovní kostel sv. Jiljí, který se nacházel v Třeboni (v současnosti tedy v Domaníně, leží na rozhraní domanínského a třeboňského katastru). Vnitřek kostela si Schwarzenbergové nechali upravit částečně jako svoji rodinnou hrobku.

Prostory nevyhovovaly hygieně

Ovšem brzy stávající prostory kostela nestačily. Zaplnily se, byly malé, nevhodné z pohledu hygieny, protože začaly platit nové předpisy. Podle nich se muselo pohřbívat do země. Hrobka musela být přísně oddělena od ostatních kostelních prostor. Kromě toho bylo nařízeno těla před uložením do rakve skládající se ze dvou plášťů také balzamovat. Kostel svatého Jiljí jako místo posledního odpočinku členů rodu tedy přestal vyhovovat těmto účelům. Situaci začala v 19. století řešit Eleonora Schwarzenbergová, rozená z Liechtensteinu. Svého manžela Jana Adolfa II. Schwarzenberga přiměla k tomu, aby začal stavět novou hrobku. Schwarzenberská hrobka tedy dostala zelenou.

Schwarzenberská hrobka má složité podloží

Ačkoliv původní projekt stavby Schwarzenberské hrobky nese podpis známého rakouského architekta Friedricha Schmidta, situace se trochu zkomplikovala. Schmidt netušil, že podloží v místě plánované stavby je značně problematické. Knížecí stavitel Damasius Deworetzky proto architektův návrh upravil, aby vyhovoval místním podmínkám. I sám Deworetzky se podobně jako Schmidt řadil k mistrům svého oboru, svůj podíl práce zanechal například na přestavbách zámku Hluboká nad Vltavou. K ruce si vzal další místní kapacity. O zdárný chod stavby se postaral místní knížecí stavitel Karel Kühnel, který měl k ruce zdatného tesařského mistra Jana Stiftera. Stavitelské zkušenosti tu získával také elév Ludvík Kindermann.

Stavba potřebovala odvodnění

Budování stavby začalo 14. července 1874 a trvalo dva a půl roku. Před staviteli stál jako první důležitý úkol spojený právě se zmiňovaným problematickým podložím. Museli vybudovat komplikovaný odvodňovací systém, který zapustili pod samotný terén. Základy jsou totiž pod úrovní hladiny rybníka Svět a stavba nesměla být podmáčená, nezbylo tedy než vodu z prostor budoucí stavby odvést. Proto vytvořili kanál hluboký 2 metry a široký 60 cm. Teprve potom mohli začít s vlastní stavbou. Jde o dvoupodlažní budovu osmiúhelníkového půdorysu v novogotickém stylu. Má vybudovanou vnitřní cirkulaci vzduchu.

Speciální cihly i omítka – Schwarzenberská hrobka se stala nákladným projektem

Schwarzenberskou hrobku tvoří zdivo z cihel vyrobených v cihelně u Opatovického rybníka. Cihláři je pálili speciálně při vysokých teplotách. Došlo tak k natavení zrn písku v cihlové hmotě a ta v důsledku získala zajímavou rudohnědou barvu a zároveň skvělé vlastnosti, především vysokou tvrdost. Zdi pokrývali speciální omítkou. Ta se skládá z jemného říčního písku, hašeného vápna, sádry a doplněná je o vodní sklo kvůli impregnaci. Stavitelé tedy nic nepodcenili, postarali se o to, aby jejich dílo vydrželo nepřízeň počasí. Pozornost věnovali budovatelé i dalším součástem stavby. Mušlový vápenec, který použili na okenní a dveřní ostění pochází z Českého ráje a několika míst v Rakousku. Prvky lité z kovu dodala především dílna Petra Steffense, která pracovala v bývalém klášteře Zlatá Koruna. Schwarzenberská hrobka z výše uvedených důvodů proto stála více 251 000 zlatých.

Ve správě nadačního fondu

Hrobka byla vysvěcena 29. července 1877. O tento slavnostní akt se postaral bratr knížete Jana Adolfa II., pražský arcibiskup Bedřich Schwarzenberg. Roku 1888 upravili okolí hrobky ve stylu anglického parku. Dnes se v hrobce nachází celkem 26 rakví. Počínaje listopadem roku 2021 se hrobka dostala do správy Nadačního fondu Schwarzenberská hrobka v Domaníně. Tuto instituci založil Karel Schwarzenberg společně s Elisabeth Pezoldovou, rozenou Schwarzenbergovou. V současnosti je přístupná pro veřejnost.

Schwarzenberská hrobka otevřená veřejnosti i v zimě

Do Schwarzenberské hrobky se můžete do konce října podívat od úterka do neděle od 10:00 do 15:30 hodin, během listopadu a v prosinci až do 16. 12. 2024 od čtvrtka do soboty, prohlídky jsou vždy ve 13:00 a 14:00 hodin. Pak opět od 15. ledna 2025, a to ve čtvrtek ve 14:00 hodin. V únoru příštího roku ve středu a ve čtvrtek ve 14:00 hodin, v březnu 2025 od čtvrtka do soboty ve 13:00 a 14:00 hodin. Sezóna pak začne v dubnu, kdy dostanete možnost tento skvost shlédnout od úterka do neděle od 10:00 do 15:30 hodin. Vrcholit pak bude v období od června do srpna, kdy bude návštěvníkům otevřena ještě déle, a sice od úterka do neděle od 9:00 do 16:30 hodin.