Rožmberské hrady: Kde potkáte bílou paní?

Kde se nacházejí Rožmberské hrady? Když se vysloví jméno slavného šlechtického rodu Rožmberků, většině lidí se vybaví Český Krumlov nebo Třeboň. Ovšem hrad Rožmberk patří k jejich původnímu majetku. Český Krumlov získali až jako dědictví po pánech z Krumlova. Také Třeboň se do jejich vlastnictví dostala později.  

Rožmberské hrady: Kde se nachází kolébka rodu?

„Málo jest v Čechách hradů, kteří se Rožmberku krásnou svou polohou a starověkým rázem svým vyrovnají, jest tato kolébka rodu mocného, který po králi první v zemi místo míval, pravým obrazem staročeského mohutného hradu,“ uvádí historik August Sedláček v roce 1884 o hradu Rožmberk. Má pravdu, jde o jednu z nejstarších hradních staveb u nás. Pochází z poloviny 13. století. Hrad Rožmberk jsou vlastně dva rožmberské hrady. Tvoří ho komplex Horního a Dolního Hradu. Ovšem z toho druhého zbyla už jedině kamenná hláska, které se říká Jakobínka.

Srdce panství

Hrad má významnou polohu, stojí na obchodní stezce, která vede z Čech do horního Podunají. Původně se jmenoval Rosenberg, a pod tímto jménem se zmiňuje v roce 1250. Zakladatelem hradu je zřejmě Voka z Rožmberka a už v jeho době tvořil srdce rožmberského panství.

Dolní Hrad se několikrát přestavoval. Nejvýraznější byla přestavba v době renesance. O tu se postaral Vilém z Rožmberka, který hrad převzal v roce 1551 a cíleně se věnoval stavební činnosti. Jeho bratr Petr, který získal Rožmberk jako dědic po Vilémově úmrtí roku 1592 se zase věnoval úpravě interiérů. Nakonec ale hrad od něj získal ještě v roce 1601 Jan Zrinský, který se postaral pro změnu o manýristické úpravy a do své smrti v roce 1612 dokončil přestavbu v pohodlné sídlo renesančního typu.

Rožmberské hrady se pilně přestavovaly

Na počátku třicetileté války (1618-1648) se hrad dostal do vlastnictví Karla Bonaventury Buquoye. V držení rodu Buquoyů zůstal až do roku 1945. Ti se také postarali o přestavbu v novogotickém stylu. Během 19. století se z hradu stalo romantické muzeum. Dnes se tam nachází i mnoho obrazů, nábytek, zbraně nebo sklo a porcelán. Jde o velmi rozsáhlou sbírku, který je zásluhou především Jiřího Jana Jindřicha Buquoye (1814–1883), který byl vášnivým sběratelem různých historických a uměleckých artefaktů. V současnosti si můžete sbírku prohlédnout i vy.

Utýraná šlechtična

Najdete tu také v Rožmberské síni obraz Perchty z Rožmberka, (1429–1476), známé bílé paní, která se zjevuje na hradě. Její muž Jan V. z Lichtenštejna ji údajně týral hladem a zimou. Ze svého žaláře se dostala až v roce 1471 a posledních pět let života strávila v benediktinském klášteře Schottenstift ve Vídni. Protože Perchta svého manžela údajně proklela, její duch se objevuje nejenom na Rožmberku, ale i na dalších rožmberských sídlech.

Rožmberské hrady se měnily v pohodlné rezidence

Zmiňovali jsme už význam Českého Krumlova. Ten po pánech z Krumlova, vymřelé větvi Vítkovců, v roce 1302 dostal Jindřich I. z Rožmberka. Poprvé se ale o hradu zmiňuje rakouský rytíř minnesänger Ulrich z Liechtensteina v básni Der Frauendienst. Jeho dílo vzniklo mezi lety 1240–1242.

Vilém z Rožmberka: Odmítl Polskou korunu

Vilém z Rožmberka, významný diplomat na habsburském dvoře, má dokonce možnost kandidovat na polského krále, když vyjednával o možném zvolení Arnošta Habsburského na polský trůn. Kvůli vysokým nákladům se ale značně zadlužil. Navíc odvážný úmysl nemohl realizovat, protože by si to vyžádalo souhlas habsburského císaře Maxmiliána II, a ten neměl šanci získat, protože by se tím postavil proti jeho synovi Arnoštovi. A to si nemohl dovolit.

Český Krumlov: Převod do majetku státu

Z výše uvedených důvodů musel Vilémův mladší bratr Petr Vok nakonec hrad i s panstvím prodat v letech 1601-1602. Novým majitelem se stal císař Rudolf II. Habsburský. Ten hrad prodal Janu Oldřichovi I. z Eggenbergu a po vymření jeho rodu v roce 1719 se Český Krumlov (přídavné jméno český se začalo užívat kolem poloviny 15. století) dostal do majetku Schwarzenbergů. Josef Adam ze Schwarzenbergu se postaral o rozsáhlou přestavbu sídla. Schwarzenbergové ho vlastnili do roku 1947, kdy došlo k převodu do zemského vlastnictví a o tři roky později se stal vlastníkem Československý stát.  

Rožmberské hrady mívají tajemnou návštěvu

I tady se můžete potkat s rožmberskou bílou paní. Údajně se tu měla vyskytnout také během 2. světové války, kdy si na toto sídlo dělaly nárok německé dívky z organizace Hitlerjugend. Gestapa potom tyto úkazy vyšetřovalo jako podezřelé nacistické protesty. Také v Krumlově visí její obraz, tentokrát v podobě připomínající kouzelnici. Perchtu coby ducha je možné prý potkat třeba i na dalším rožmberském majetku, a tím je Jindřichův Hradec.

Podívejte se i na věž

Dnes si můžete při návštěvě hradu a zámku Český Krumlov projít dvě prohlídkové trasy. Obdivovat budete interiéry ze 16., 18. a 19. století. Dále se podívejte do celoročně otevřené expozice Hradního muzea. Kromě toho je přístupná zámecká věž válcovitého tvaru, která disponuje vyhlídkových ochozem. Prohlédněte si také Zámecké barokní divadlo a Konírnu, kde najdete kočáry i saně.

Vyzkoušejte si práci kováře

V Kovárně uvidíte autentické ukázky kovářského řemesla s možností vyzkoušet si práci s rozžhaveným kovem. Nemusíte se bát, na vaši práci samozřejmě dohlédne zručný a zkušený kovář. Václavské sklepy se vám otevřou k návštěvě Mezinárodního ateliéru keramické tvorby. V Máselnici narazíte na Galerii české kultury. V budově Mincovny se potom konají tematické výstavy pocházející ze zámeckých depozitářů. Rožmberské hrady zvou k návštěvě. Nemusíte se zaměřit jenom na Rožmberk a Český Krumlov. Za pozornost stojí i zmiňovaný Jindřichův Hradec nebo Třeboň, která si zaslouží samostatné představení.