Radobýl se stal osudným pro našeho významného básníka. Víte kterého?

Čedičový vrch Radobýl najdete tyčící se nad řekou Labe nedaleko Litoměřic. Viditelný je ze vzdálenosti mnoha kilometrů, a na první pohled jej poznáte nejen kvůli jeho typickému tvaru, ale také díky kříži, který se na něm nachází. Zajímavý je hned z několika důvodů.

Radobýl: Osudový vrch pro Karla Hynka Máchu

Na vrcholu sice žádnou připomínku na Máchu nenajdete, možná kvůli obavám z odcizení nebo vandalismu, každopádně Radobýl se stal pro tohoto romantického básníka osudným. A proč?

Karel Hynek Mácha navštěvoval Radobýl velmi často. Výhledy na dechberoucí České středohoří mu dávaly potřebnou inspiraci k jeho tvorbě. V neděli 23. října 1836 tu dokončoval báseň s názvem Cesta z Čech, když v tom vypukl v nedalekých Litoměřicích ničivý požár.

Neváhal a rozeběhl se na pomoc s hašením plamenů. Při záchranných akcích se napil vody z kanalizace. Dodnes se vedou dohady o tom, na co vlastně skonal. Mohlo jít o zápal plic, když běžel z Radobýlu a uhnal se. Na vinně však může být také bakteriální infekce, která vyvolala choleru. Tak či onak, básnický velikán Mácha na začátku listopadu zemřel.

Radobýl není jen romantický vrch

Radobýl by se dal označit za studnici zajímavostí. Roku 1966 jej zachránili před vytěžením a byl vyhlášen přírodní památkou. Nejen že jde o významný krajinný prvek a dominantu královského města Litoměřice, vyskytuje se tu také mnoho zajímavých rostlinných i živočišných druhů. Jeho podzemí navíc ukrývá bývalou nacistickou továrnu Richard.

Podzemní továrna Richard

Obří plocha mezi vrchy Radobýlem a Bídnicí skrývá vchody do podzemí. Systém chodeb tu vznikl díky těžbě vápence, který se tu odjakživa těžil. Továrnu s názvem Richard I. – III. začali budovat v roce 1944. Pracovali tu zejména vězni KL Terezín a Litoměřice, kteří tu vyráběli tankové motory a součásti stíhaček. Rozsáhlý komplex podzemních chodeb měří 25 – 30 km. Šachta Richard I. v současnosti slouží jako úložiště nízkoradioaktivního materiálu.

Kudy na Radobýl

Na svazích kopce se pěstovalo víno a pozůstatky vinic tu jsou patrné dodnes. Pokud přijedete vlakem do Žalhostic a vydáte se po strmé žlutě značené trase, budete procházet právě po zmíněných vinicích. Z této žluté trasy pak vede na vrchol vyšlapaná pěšina. Těsně pod vrcholem se ale nachází stěna bývalého lomu, takže dbejte zvýšené opatrnosti. Tato středně náročná trasa má kolem 5,5 km.

Méně náročnou trasu pak můžete absolvovat od odpočinkového místa (50.5369275N, 14.0946106E), u něhož pohodlně zaparkujete své vozidlo. Na vrchol dojdete po necelém 1 km nenáročného výšlapu.

Po zdolání kopce uvidíte za Žernoseckým jezerem úchvatné scenérie významných vrcholů Českého středohoří. Jim rozhodně dominuje Lovoš, Milešovka a Kletečná. Menší kopečky pak zdobí nejrůznější siluety jednolitých hradů a zřícenin.