Po stopách Velkomoravské říše: Byl Velehrad jejím centrem?

Spousta lidí si myslí, že Velehrad nedaleko Uherského Hradiště býval centrem Velkomoravské říše (833‒907). Spojují ho s bájným Veligradem (přeloženo Velkoměstem), který měl tvořit srdce tohoto státního útvaru a sídlo knížete Rastislava. Mnozí historikové se ale domnívají, že metropole Velké Moravy ve skutečnosti ležela někde jinde. Žhavým kandidátem mohou být třeba Sady u Mikulčic, kde se nacházel chrám vybudovaný v době, kdy velehradská bazilika ještě nestála.

Velehrad se zmiňuje až ve 12. století

Na jméno Velehrad narazíme teprve v roce 1131, a to v listině, kterou tehdy vydal olomoucký biskup Jindřich Zdík. Znalci historie jistě teď vznesou pádný a správný argument, že v té době už Velkomoravské říše více než 200 let neexistovala. Dnešní Velehrad zkrátka nemá s velkomoravským Veligradem nejspíše vůbec nic společného.

Jméno přebírá po nedaleké vsi

Když byl velehradský klášter s bazilikou, která je dnes významným a hojně navštěvovaným náboženským centrem, na počátku 13. století vybudován (zmiňován je v listině z roku 1228), svoje jméno Velehrad převzal po nedaleké trhové vsi, jejíž význam tehdy už značně upadal. Tím ale veškerá souvislost s Veligradem coby hlavním městem Velké Moravy zřejmě končí. Anebo také ne…

Velehrad byl osídlen už v 9. století

V roce 2010 totiž prováděla na Velehradě archeologické výzkumy společnost Archaia. Díky její práci se ukázalo, že současný jihomoravský Velehrad přece jenom byl osídlen už v 9. století. „V minulosti se vedly velké spory, zda místo bylo osídleno v době Velké Moravy. Náš nález dokládá lidské aktivity přímo na místě baziliky ještě před jejím založením, ke kterému došlo na počátku 13. století,“ řekl tehdy vedoucí výzkumu Zdeněk Šenk.

Nález keramiky na Velehradě

Schenkův tým objevil na Velehradě keramiku, která měla jednoznačně velkomoravský původ. „Nese typický dekor, je to taková oběžná rytá slovanská vlnice a ta keramika byla nalezena na několika místech našeho výzkumu,“ řekl o nálezu Schenk. Ať už hrál Velehrad v rámci Velké Moravy jakoukoliv roli, vyrazit pátrat po stopách Velkomoravské říše je skvělým tipem na zajímavý výlet spojený s poznáním naší dávné raně středověké minulosti.

Velehrad nebo jiné místo?

Začněte na Velehradě, ať už si myslíte, že byl středobodem Velké Moravy nebo vůbec ne. Nechme tuto otázku zahalenu tajemstvím. Pokud byste chtěli dál pátrat po srdci Velké Moravy, nejspíše by vás stopy zavedly do Valů u Mikulčic nebo Starého Města u Uherského Hradiště, na obou těchto místech to v 9. století rozhodně také pořádně žilo. I když někteří odborníci pochybují, že jde o ty správné lokality. Proč? Prý úplně neodpovídají velikostí a významem. Rozhodně byste se ale měli zastavit v obou.

Bohaté sídlo

Ve Valech u Mikulčic se rozhodně podívejte do zdejšího Muzea slovanského hradiště v Mikulčicích. Toto raně středověké město se rozkládalo zhruba na 9 hektarech půdy a přibližně dalších 60 ha zemědělského podhradí. Rozhodně se jednalo o bohaté sídlo. Expozice, která překypuje archeologickými nálezy, vás o tom určitě přesvědčí. I proto názor, že metropole spojená se sídlem velkomoravských knížat z rodu Mojmírovců stála právě tady, nezní tak nepravděpodobně.

Autentický příběh pohřbeného

Vaší další zastávkou na cestě do minulosti bude Staré Město u Uherského Hradiště, kde zavítáte do Památníku Velké Moravy, cyrilometodějského centra. Právě tady stála první církevní stavba Velkomoravské říše. V Expozici Velká Morava si připomenete všechny důležité okamžiky z existence této říše. Podíváte se na repliky dobových šperků, obuvi, oděvů a dalších předmětů. Můžete tedy popustit uzdu fantazii a představit si, jak lidé tehdy asi žili. Výstava vás vtáhne přímo do děje, staví totiž na příběhu Mojslava pohřbeného Na Valách ve Starém Městě.  

Multimediální příběh Cyrila a Metoděje

Druhou část expozice tvoří Cyrilometodějské centrum umístěné v přístavbě z roku 2022. Tady si připomenete dramatické osudy obou soluňských bratrů spojených s počátky našeho písemnictví. Nemusíte mít strach, že půjde o strohé školní biflování a vy se budete nudit. Díky multimediálnímu podání jejich příběhu to bude příjemné dobrodružství, a to přesto, že Metodějův hrob se stále nenašel. I tato záhada patří do dějin Velké Moravy.

Kopec Náklo? Nemáme dost důkazů

Hlavní město Velké Moravy mohlo stát také na vrchu Náklo u Ratíškovic na Hodonínsku. I tady archeologové narazili na dobového osídlení. V období existence Velkomoravské říše tu stával kostel a sídliště. Ačkoliv pro spojení Veligradu s vrchem Náklo chybí dostatek důkazů, bude to příjemná výletní zastávka. Můžete se tu pokochat pískovcovou sochou kupce Sáma a rozhlédnout po okolí.