Památné stromy v české krajině lákají k romantickým procházkám

Každé jaro na nich vypučí nové listy a rozkvetou do krásy. Památné stromy připomínají nekonečný cyklus přírody. V jejich stínu rádi spočineme v letním horku nebo najdeme azyl před kapkami deště. A pak jsou tu památné stromy, jejichž dlouhověkost můžeme obdivovat. Možná máte některý z nich na dosah ruky, aniž byste to tušili. Stojí za to vydat se k nim v létě na procházku a vychutnat si jejich majestátnost. Mnohé památné stromy se dožily vysokého stáří. Které to jsou?

Památné stromy: Básníkovy duby

V parku u zámku Krásný Dvůr v Ústeckém kraji se nachází u zámeckého rybníka dub, vlastně z něho dnes zbylo už pouhé torzo. Váže se k němu ale příběh, podle kterého jeho krásu oceňoval německý básník Johann Wolfgang Goethe, který zámek na počátku 19. století dvakrát navštívil. Zaujaly ho právě duby v parku. Ten u rybníka se pyšnil kmenovým obvodem devět metrů. Další, jehož kouzlu Goethe podlehl, stával u pavilonku Lusthaus v parku. Pod ním si básník dokonce údajně rád poseděl. Ani tento strom se ale celý nedochoval, jsou z něj pouze zbytky. Pod dubem v jihočeském Trocnově se měl narodit sám husitský vojevůdce Jan Žižka, protože jeho matka utíkala do stavení před nepřízní počasí a už nestihla doběhnout. Lidé pak dub uctívali, což se nelíbilo katolické církvi a nechala dub v roce 1700 porazit. Dnes na jeho místě najdete Žižkův památník. Žižkovy duby se ale nacházejí i na různých jiných místech naší republiky. V Peruci najdete zase dub, pod kterým údajně našel přemyslovský kníže Oldřich svoji budoucí ženu pradlenu Boženu. U kladenského Stochova zase roste dub svatého Václava.

Památné stromy: Tři pradávné lípy

Mezi obdivované památné stromy patří lípy. Když kvetou, nádherně voní. Jedna z těch obdivovaných, pamatujících staré časy, roste ve Středních Čechách ve Staré Lysé. Prý tu tábořil se svým vojskem husitský vůdce Prokop Holý, když se chystal roku 1434 vyrazit se svým vojskem do bitvy u Lipan. Další lípa, tentokrát v Klokočově ve východních Čechách zase údajně nadchla samotného římského císaře a českého krále Karla IV., když touto krajinou zrovna měl cestu. Údajně si tu odpočinul. Už v 19. století mohutný strom budí pozornost, během první republiky je mu věnována péče – dojde ke konzervaci dutiny a stažení kmene pomocí obruče. Do třetice se zmíníme o další lípě, a to v jihočeském Chlístově. Pod ní měl zase kázat Jan Hus. Lípa se nalézá nedaleko Husince, odkud měl pocházet. Posluchači prý přitom seděli i v její koruně. I lip údajně spjatých Husovým působením najdeme po krajině více.

Ty nejmohutnější památné stromy

Mnohé památné stromy udivují obvodem kmene. Vévodí jim lípy. Velmi starých lip je u nás pravděpodobně nejvíce, hned za nimi jsou v pořadí duby.  Za tu největší zřejmě můžeme označit Vejdovu lípu v Pastvinách u Žamberku, která se pyšní obvodem kmene 1355 cm a výškou 14 m. Pokud bychom sestavili žebříček top nejmohutnějších památných stromů, i další dvě příčky by obsadily lípy, a to Lukasova (Zpívající) lípa v Telecí u Poličky, která má obvod 1197 cm a vysoká je 21 m. Do třetice potom Sudslavická lípa ve Vimperku s obvodem 1188 cm a výškou 20 m. Bez nadsázky se dá říci, že tyto stromy vyprávějí příběhy našich dějin. Nemusely být nutně jenom místy odpočinku před bitvou nebo na dlouhých cestách či inspirací umělců. Sledovaly i naši všednodennost. Zkuste se porozhlédnout u vás po okolí, třeba nějaký památný strom objevíte doslova za humny.