O víkendu na zámek Ratibořice: Prožijte děj románu Babička – ZRUŠENO

Román Babička známe všichni až moc dobře. Měli jsme ho povinně číst jako dítka školou povinná a pak o něm referovat. Zámek Ratibořice obývala vznešená kněžna, která se prostému děvčeti jménem Barunka nezvykle hodně věnovala. Božena Němcová popisovala typický život na venkově, mimořádně silnou osobnost babičky i spoustu dalších postav.

Zámek Ratibořice zve na živé postavy z románu

Ať už jste k románu Babička ve školních letech zaujali jakýkoliv postoj, tentokrát se na jeho děj můžete podívat trochu jinýma očima. Zámek Ratibořice s folklorním spolkem Barunka z České Skalice chystá na 21. a 22. září 2024 akci Za Babičkou Boženy Němcové do Ratibořic. Postavy dobře známé z románu oživnou. Na zámku se setkáte s živou paní kněžnou, schovankou Hortenzií i komorníkem Leopoldem. Na Starém Bělidle potkáte babičku s houfem vnoučat, ve mlýně natrefíte na mlynáře a mlynářku. Zkrátka se přesvědčíte o tom, že jde o postavy z masa a kostí. Čeká vás zajímavý zážitek, který vás možná přiměje k tomu, knihu najít a její stránky opět otevřít. Třeba se i zamyslíte na jednou nerozluštěnou historickou hádankou, kterou zámek Ratibořice a okolí také evokuje. Jde o původ Boženy Němcové.

Zámek Ratibořice má nádherné okolí

Ovšem nejenom oživlé postavy románu Babička a původ Němcové jsou lákadly, která zámek Ratibořice návštěvníkům nabízí. Stojí zato si projít celý zámek Ratibořice i jeho okolí. Za pozornost stojí zámecký park i celé Babiččino údolí. Můžete si projít několik prohlídkových okruhů. Základní tvoří Doba vévodkyně Zaháňské, dále zámek Ratibořice, Zámek Ratibořice pro školy, Prohlídka zámku pro děti s komtesou Hortenzií. Dále z románu Babička známý Rudrův mlýn, vodní mandl nebo kompletní prohlídka Babiččina údolí s průvodcem. Určitě sami uznáte, že okolí zámku – dějiště románu – je opravdu nádherné.

Diplomatickým centrem Evropy se stal zámek Ratibořice

„Říká se, moje drahá Vilemíno, že Ratibořice se zapíší do stránek historie. Toto místo se stává diplomatickým centrem Evropy v době, kdy se nebohá Evropa stala shromaždištěm všech těžkostí světa,“ psal rakouský kníže, kancléř Klemens Metternich v létě roku 1813 vévodkyni Kateřině Vilemíně Zaháňské. Tato šlechtična vlastní panství na Náchodsku včetně Ratibořic, které si oblíbí. V letech 1810–1839 se stanou jejím letním sídlem, dokonce neváhala a pustila se do empírových oprav zámku. V Ratibořicích se v roce 1813 sešli i zástupci protinapoleonské koalice (v letech 1803-1815 probíhaly napoleonské války) a kněžna Zaháňská se ukázala být dobrou hostitelkou.

Zámek Ratibořice a jeho kněžna

Kněžna Zaháňská byla s ratibořickým zámkem úzce spojena a objevila se i jako jedna z postav románu Boženy Němcové Babička. Dokonce se objevovaly spekulace, že Němcová je nemanželskou dcerkou kněžny Zaháňské. Jak je to možné? Rodiči Boženy, tedy Barunky z Babičky, měli být Jana Pankl a Terezie Novotná. Ale jako datum narození Barbory (jméno Božena začala Němcová používat až po své svatbě, když se začala věnovat literární tvorbě) Němcové se uváděl 4. únor 1820. Pankl s Novotnou a Barunkou přijeli v červenci roku 1820 z Vídně do Ratibořic. Dostali se do služeb kněžny Zaháňské. Pankl jako kočí, Novotná jako pradlena a 7. srpna 1820 se vzali a došlo k legitimizaci jejich dcery.

Záhada kolem roku spisovatelčina narození

Později se ale jako rok narození Boženy Němcové objevoval 1817. Některé okolnosti svědčili opravdu o tom, že se narodila dříve, než v roce 1820. Zvláštní okolnosti kolem narození zavdávaly k šuškandám, že Barunka je opravdu dcerou Zaháňské a Metternicha. Tím spíš, že kněžna věnovala děvčeti nezvykle velkou pozornost. Půjčovala jí knihy ze zámecké knihovny. V letech 1830–1833 jí potom zajistila vzdělání u správce Augusta Hocha ve Chvalkovicích na Náchodsku. Žádnému jinému dítěti tolik péče nevěnovala, a tak je poměrně logické, že podobné drby vznikly.

Němcová nemohla být dcerou Zaháňské

Může na tom být něco pravdy? Odpověď zní jednoznačně ne. Kateřina Zaháňská v 1801 prodělala komplikovaný porod nemanželské dcery Gustavy a pak už nemohla otěhotnět. Je tedy vyloučené, že by Barunka, tedy Božena Němcová, byla její dcerou. Postava kněžny z románu Babička tedy byla jenom kněžnou – inspirovanou Kateřinou Zaháňskou, ale nemohla být Barunčinou matkou. Sama Němcová se po svém původu pídila. Není vyloučeno, že byla osvojená čili adoptovaná. Její matka jí příliš ráda neměla, zato babička, která se stala ústřední postavou slavného díla ano. „Když přijela babička (Magdalena Novotná), zamilovala si Barunku ze všech dětí nejvroucněji, snad právě proto, že matka ji neměla ráda,“ píše současná historička Helena Sobková.

Kandidátka na biologickou matku

Proč se kněžna Zaháňská na Barunku tolik soustředila? Objevila se teorie, že by mohlo jít o dceru její nejmladší sestry Dorothey von Biron, kterou zplodila během románku s hrabětem Karlem Clam-Martinicem. Dorothea byla provdaná za Charlese Maurice de Talleyrand-Périgorda, ale manželství ztroskotalo. Její románek s Clam-Martinicem opravdu měl následky. Může být teorie Dorothey jako matky Barunky pravdivá? S tím, že dítě bylo vhodně „uklizeno“ do rodiny Panklových žijící v blízkosti Kateřiny Zaháňské? Pro svědčí určitá podoba obou žen i skutečnost, že Dorothea prokazovala určité literární geny. Německá spisovatelka Marie von Bunsen o ní napsala: „Bezpochyby ovládala Dorothea pero, psala hodně, ráda a dobře, její sloh je lehký a jasný. Volí přiléhavé obraty…“ Pokud by to byla pravda, měla by Barunka, tedy Božena Němcová po kom dědit, ale důkazy pochopitelně chybí.

Stručná historie zámku

První písemná zmínka o zdejším panském sídle pochází z roku 1388. Jako majitelé se zde vystřídal rod Smiřických ze Smiřic nebo Trčků z Lípy. Adam Erdman Trčka z Lípy byl roku 1634 zavražděn v Chebu společně se svým švagrem Albrechtem z Valdštejna. Náchodské panství roku 1792 koupil Petr Biron, vévoda Kuronský a Zaháňský a po jeho smrti Náchod a zámek Ratibořice i panství získala jeho nejstarší dcera, už zmiňovaná Kateřina Zaháňská.