Město Polička, opevněné rodiště slavného hudebního skladatele

Půvabné město Polička leží v malebné krajině Českomoravské vrchoviny. Tvoří vstupní bránu do Žďárských vrchů. Budete-li mít do tohoto pohoří cestu, neměli byste město minout. Ačkoliv se svými cca 8900 obyvateli není příliš veliké, co by královské město se pyšní mnoha zajímavými památkami i jedním rodákem, který svým významem výrazně překračuje hranice naší republiky i Evropy – hudebním skladatelem Bohuslavem Martinů.

Pověst o loupežníkovi

Existuje sice pověst, že už v 1. polovině 13. století v místě dnešního města Polička místní lidé chytili loupeživého rytíře, kterého honil český král Václav I. Loupežníka se údajně podařilo zlikvidovat i s celou jeho bandou. Uštědřili mu políček neboli porážku. Proto místo údajně nazvali Polička. Podle jazykovědců ale název vznikl podle zdrobněliny slova police, což ve staročeském jazyce znamená rovina. Šlo tedy o sídlo na rovině. Další výklad uvádí, že se jednalo o místo pojmenované podle slova pol-, což je spálení ohněm. Město podle této verze tedy bylo vystavěno na spáleništi.

Jak bylo doopravdy založeno město Polička?

Významná Trstenická obchodní stezka ve 13. století spojovala Čechy a Moravu. V roce 1265 potom český král Přemysl Otakar II. rozkázal velmoži Konrádovi z Lewendorfu, aby na její trase na česko-moravském pomezí vzniklo „nové osazení našeho města Na políčkách.“ Proč právě tady? Královým cílem bylo ochránit tuto stezku a kupce po ní putující před lupiči. Při zakládání města bylo nutné vykácet hustý les.

Sekery připomínají tvrdou práci

Z výše uvedených důvodů se ve znaku města Polička objevují dvě dřevorubecké sekery, kterým se říkalo bradatice. Měly připomínat tvrdou práci zakladatelů města. Protože sídlo založil český král, v městském znaku se objevila také erbovní zvířata našich vládců, a to černá svatováclavská orlice a stříbrný dvouocasý lev Vladislava II. Jagellonského. Právě Vladislav II. Poličce v roce 1478 znak oficiálně udělil, i když se používal už dlouho předtím.

Polička královským věnným městem

Vraťme se ale ještě na počátek 14. století. Už roku 1305 se Polička zmiňovala jako věnné město českých královen. Český král Rudolf I. Habsburský svěřil dva roky poté správu města a z toho plynoucí příjmy své manželce, královně Elišce Rejčce. Vzhledem k tomu, že Poličku založil sám český panovník Přemysl Otakar II. a i později se z obranných důvodů těšila zájmu dalších králů, město z toho těžilo mnoho výhod. Stavěly se zde kamenné domy a vznikly také mohutné, 10 metrů vysoké městské hradby s 19 obrannými baštami. To nebylo u všech měst v té době zvykem. Obranný hradební systém v Poličce je dodnes evropským unikátem.

Léta zkázy

Za husitských válek město vyplenila vojska krále Zikmunda Lucemburského, ale poté se Polička těšila přízni Jagellonců. Svědectvím je potvrzení užívání městského znaku. Tvrdý trest ale obyvatele čekal v roce 1547, když se zapojili do odboje proti císaři Ferdinandovi Habsburskému. Další ránu přinesl požár v roce 1613 a bitva na Bílé Hoře v roce 1620, po které město opět přišlo o svá práva a zkázu dokonala třicetiletá válka (trvala do roku 1648). Ovšem 18. a 19. století už probíhalo ve znamení kulturního i průmyslového rozvoje.

České středověké Carcassonne

Kdo zavítá do Poličky, ten musí vidět zachovalé gotické hradby, kterými se město pyšní. S hodně velkou nadsázkou můžeme Poličku nazvat českým Carcassonne, i když velikostí a významem samozřejmě nedosahuje slávy opevnění tohoto francouzského města. Ovšem kvůli požárům a konfiskacím majetku neměli poličští radní nikdy peníze na stržení hradeb, jak k tomu došlo v mnoha jiných městech. Dnes z toho Polička těží svoji slávu. Půvabné jsou také domečky přilepené k hradbám, které si můžete prohlédnout s průvodcem.

Polička měla svého protipožárního strážce

Další raritou, kterou si nesmíte nechat ujít, je rodná světnička hudebního skladatele Bohuslava Martinů. Muzikantský génius přišel na svět ve věži poličského novogotického kostela svatého Jakuba. Stalo se tak 8. prosince 1890 ve výšce 36 metrů (tolik věž měří). Bohuslavův otec byl ševcem a zároveň městským „strážce proti ohni,“ tedy pověžným, což vysvětluje, proč rodina bydlela na kostelní věži. V roce 1845 totiž město opět postihl požár a radní už neponechali nic náhodě. Potřebovali hlídače, který by včas oznámil přítomnost ohně.

Skladatelovo dětství v miniaturních prostorách

V současnosti si můžete prohlédnout autentické stísněné podmínky, kde rodina Martinů žila až do Bohuslavových 11 let. A musíme říct, je to velký zážitek. Chce to ale poměrně dobrou fyzickou kondici, protože vás čeká výstup na věž po 192 schodech. Odměnou vám ale bude údiv nad tím, jak se dokázali vejit do tak malých prostor zahrnujících nejenom byt, ale i ševcovskou dílnu. Zároveň budete mít z věžního ochozu město Polička jako na dlani.

Expozice skla i obrazová galerie slavného rodu

V Centru Bohuslava Martinů na Tylově ulici si užijete slavného skladatele i historie města ještě mnohem více. Ponoříte se do dávných časů a prostřednictvím interaktivních muzejních expozic na vlastní kůži okusíte, jak se nosila rytířská zbroj, nebo jak vypadal středověký jarmark. V okolí kdysi pracovala spousta sklářských hutí, což připomíná expozice sklářství na Horácku. Prohlédnout si můžete i výstavu Obrazová galerie rodu Hohenemsů ze zámku Bystré u Poličky. Tento významný rakouský rod v roce 1708 vyměnil svoje panství Vaduz (jádro dnešního Lichtěnštejnska) za panství Bystré a usadil se právě v nedalekém Bystrém u Poličky.

Město Polička a hrad Svojanov 

Dál v Centru Bohuslava Martinů na vlastní oči uvidíte spoustu předmětů, které připomínají skladatelův osobní život. V expozici Barevný svět Bohuslava Martinů si poslechnete jeho skladby. A co výlety po okolí? Město Polička koupilo roku 1910 nedaleký hrad Svojanov spojený se Závišem z Falkenštejna. Chcete-li nasát opravdu gotickou atmosféru, vydejte se na něj na výlet.