Kostnice v Česku lákají návštěvníky morbidní výzdobou

Proč se v minulosti budovaly kostnice? Důvody byly opravdu rozmanité. Někdy bylo po různých epidemiích nebo bitvách prostě příliš mnoho mrtvých, které bylo nezbytně nutné pohřbít. Na hřbitovy se nevešly. Tedy co s nimi? Jinde se zase rušily hřbitovy, třeba proto, že jejich plocha musela ustoupit nové výstavbě. Výsledek? Spousta kostí nutných někam umístit. Pojďte s námi nahlédnout do šesti méně známých kostnic v České republice. Pokud patříte k fanouškům tzv. temné turistiky, tyto lehce morbidní objekty rozhodně stojí za vaši návštěvu.

Zazděná krypta v Mělníku

Jedna kostnice se nachází uvnitř krypty proboštského kostela sv. Petra a Pavla v Mělníku. Na rozdíl od té sedlcké postrádá nákladnou výzdobu. Kosti zde tvoří pouze jednoduché ornamenty. Jde o gotický prostor. Najdete zde podle odhadů kosti 10 až 15 tisíc osob.

U kostela byl dříve hřbitov, ale když přišly morové epidemie, jeho kapacita už svému účelu nestačila. Proto vznikla tato kostnice, která k ukládání ostatků sloužila až do roku 1775. Tehdy byl hřbitov zrušen. Guberniální nařízení datované 16. srpna 1787 hovořilo o tom, že kosti mají být uloženy do země, v tomto případě k tomu ale nedošlo. Ve zdejším kostele pouze zazdili vchod a okna kostnice. Když došlo v letech 1891–1892 k opravám chrámu, proběhlo zároveň otevření kostnice. Poté v období 1913–1916 proběhlo odborné studium ostatků.

Kostnice Křtiny ukrývala pomalované lebky

Unikátní kostnici objevíte také ve Křtinách. Skrývá se v kryptě v podzemí kostela Jména Panny Marie. Do této nevelké krypty lichoběžníkového půdorysu vede několik chodeb vesměs ústících do prostor pod schodištěm.

Leží zde vrstva lidských kostí o výšce 1 až 2,2 m pokrývající celé dno. Celkem jsou zde uloženy kostry minimálně 974 osob. Pozornost vzbudilo celkem 12 zdejších lebek zdobených černou kresbou písmena na jejich čele a vavřínovým věncem. Zvyk pomalovávat takto lebky zemřelých je typický především pro jihozápad Rakouska. U nás je to neobvyklé – jde o vzdálenou lokalitu od zmiňovaného jádra výskytu. Podle charakteru kresby jde také o nejstarší takto ozdobené lebky.

Pozoruhodný oltář z kostí v Kolíně

V letech 1732–33 vybudovali v Kolíně u kostela sv. Bartoloměje pozoruhodnou čtyřbokou barokní kostnici, která má čtyři půlkruhové apsidy. Jde o dílo neznámého architekta inspirované románskými prvky a vybudované na zbytcích zdiva pocházejících z raně gotického městského opevnění. Kosterní pozůstatky jsou seskládány do tvarů pylonů, nechybí také oltář z kostí.

Kostnici přikázal vybudovat děkan Antonín Formandl. Strop zdobí malba archanděla Gabriela svolávajícího zemřelé k poslednímu soudu. V apsidách najdete kosti pocházející ze zrušených hrobů někdejšího kostelního hřbitova. Nad nimi jsou umístěny pozemské symboly moci, meč s jablkem a žezlem, kříže papežů a patriarchů papežská tiára a biskupská berla. Na oltáři se skví obraz svatého Kříže. Z kostí dovezených v roce 1850 z kostela svatého Jana Křtitele na předměstí Kutné Hory postavili čtyři obelisky. Napravo od vchodu najdete kostlivce s kosou. Kostnice byla nedávno rekonstruována, veřejnosti je přístupná od září 2020.

Brno: Druhá největší kostnice Evropy

Titulem druhé největší kostnice v Evropě se pyšní kostnice u sv. Jakuba v Brně. Ta první se nachází v Paříži. Odhaduje se, že tu spočinulo asi 50 tisíc ostatků. Už na počátku 13. století se u svatojakubského kostela nacházel hřbitov, ale jak se město rozšiřovalo, záhy přestala stačit jeho kapacita. Zavedli zde proto zvláštní systém pohřbívání, kdy se hroby otevíraly po 10 až 12 letech a ostatky odnesly do kostnice, aby uvolnily místo čerstvým zemřelým. Vystavené kosti patří hlavně obětem středověkých epidemií moru a cholery a třicetileté války. Na prohlídku sem smí najednou maximálně 20 osob. Svatojakubská kostnice se stala klenotem brněnského podzemí.

Kostel řádu johanitů v Letařovicích

Nevšední je také kostnice stojící v rohové části hřbitova v Letařovicích. Náleží ke zdejšímu původně renesančnímu a později barokně přestavěnému kostelu zasvěcenému také svatému Jakubovi Většímu. Původní část ovšem vznikla dokonce už ve 3. čtvrtině 13. století jako dílo rytířského řádu johanitů. Později přibyla renesanční omítka zdobená sgrafity a barokní věž. Tehdy vytvořili i kazetový strop s vymalovanými výjevy z Jakubovy životní pouti. Z lebek a dalších lidských kostí vyrobili v 18. století v kostnici zajímavě řešený oltář. Do kostnice můžete nahlédnout během mší a svatojakubských poutí.

Mikulov: Kostnice v rodinné hrobce

Zastavíte-li se v Mikulově, můžete si prohlédnout kostel sv. Václava, který tvoří zdejší dominantu se svojí renesanční čtyřpatrovou věží. Hlavní oltářní obraz v kostele znázorňuje zavraždění sv. Václava. Do expozice mapující historii kostela je zařazena také kostnice. Na začátku 15. století došlo k založení několika krypt, protože bylo nutné vyrovnat terén ve svahu – presbyterium ho svojí podlahou výrazně převyšovalo. Nejdůležitější kryptou je Lobkovická krypta s ostatky Václava Viléma Popela z Lobkovic a jeho choti Markéty Františky, rozené z Dietrichsteina. Právě v ní najdete kostnici. Proti schodišti stojí třímetrová stěna z kostí, ty byly zřejmě od osob pohřbených na zdejším hřbitově, který byl na konci 18. století na základě příkazu císaře Josefa II. o rušení hřbitovů uvnitř měst zlikvidován.