Hřbitov a jeho podoby u nás: Kam za zajímavostmi temné turistiky?

Pro spoustu z nás se stává cesta na hřbitov na Dušičky samozřejmostí. Ovšem i hřbitovy samotné jsou zajímavým svědectvím doby svého vzniku, architektury, dějinných událostí. Společně navštívíme několik pozoruhodných hřbitovů u nás.

Žďárský hřbitov ve tvaru lebky

Poblíž kláštera ve Žďáru nad Sázavou narazíte na Dolní hřbitov. Jde o dílo slavného barokního stavitele Jana Blažeje Santiniho Aichela vybudované na popud zdejšího opata Václava Vejmluvy. Pozoruhodné je hlavně v tom, že se Aichel při jeho budování řídil kabalistickými symboly a pro jeho půdorys proto zvolil tvar lebky. Pochovali zde navíc jistého Aloise Ulriche údajně posledního upíra v Čechách. Šlo o správce žďárského zámeckého velkostatku, který byl za života velice krutý k poddaným. Nedal jim pokoj ani po smrti – zemřel roku 1817. Nakonec zavolali kata. Hrob otevřeli. Ulrichovo tělo nebylo zetlelé, nebožtík se údajně posadil. Protože nebral vážně zaříkávání místního kněze, kat mu usekl hlavu. Prý ale Ulrich přesto neodešel do říše mrtvých.

Přistavěná čtvrtá kaple

Důvodem pro vybudování hřbitova se stala morová epidemie hrozící na počátku 18. století. Pro případné mrtvé bylo třeba vybudovat nové pohřebiště. Nakonec ale morová nákaza oblast Žďárska naštěstí minula. Na hřbitově se nalézají tři kaple eliptického tvaru. Proč tři? Musíme zde vidět číselnou symboliku, tak častou a typickou pro Santiniho stavby. Jde o Nejsvětější Trojici. Kaple mají navíc trojité arkády a třikrát dělené spojovací zdi. Dokonce i socha anděla má trojúhelníkový podstavec. Právě kvůli symbolice tří a neobvyklému tvaru hřbitova se údajně Ulrich stal nemrtvým. Ovšem rovnováha tří byla později porušena, a to v době působení opata Bernarda Henneta. Ten nechal v roce 1755 přistavět čtvrtou kapli.

Velhartický hřbitov dějištěm děsivého rituálu

Mrazivá story je spojena se hřbitovem ve Velharticích u Klatov. Zdejší kostel sv. Máří Magdalény vybudovaný roku 1373 se stal podle pověsti dějištěm podivných událostí. V dobách Velké Moravy se na jihovýchodě hřbitova údajně konal obřad, který měl pomocí černé magie oživit mrtvolu. Prý se povedl úspěšně, ovšem od té doby se na tomto místě vyskytují stopy negativní energie. Ačkoliv se různí lidé pokoušeli toto místo od této energie, nepovedlo se jim to. Příběh velhartického hřbitova pak posloužil jako inspirace pro známého básníka Karla Jaromíra Erbena a jeho baladu Svatební košile.

Skvrny podobající se ženské tváři

O co v příběhu vlastně šlo? Místo posledního odpočinku na velhartickém hřbitově našli i padlí vojáci. Jeden z nich měl dívku, svoji milou. Ta se odmítala smířit s tím, že její vyvolený je už po smrti. Proto odháněla dalšího muže, který se jí snažil dvořit. Ten se rozhodl pomstít. Jejího mrtvého milence oživil. Ten si potom chtěl odnést co mu patří do svého světa. Dívku přehodil přes zeď hřbitova a strčil do márnice. Nejde ale o jedinou zdejší temnou událost. Štítová zeď kostela sv. Máří Magdalény obsahuje skvrny podobající se ženské tváří. Nezmizely ani poté, co byl svatostánek nově omítnut. Podle vyprávění některých místních jde o tvář děvčete, které unesl zmiňovaný umrlec.

Kunštátský hřbitov poctou psům

Pozoruhodný je rovněž psí hřbitov, který se rozkládá u brány zámku v moravském Kunštátu. Ačkoliv dnes už není psí hřbitov něco zase tak neobvyklého, tenhle je podle odborníků nejstarší v Evropě. Založili na sklonku 19. století svobodní pánové Honrichsové z Wolfswarffenu, kteří tehdy vlastnili kunštátské panství. Nalézá se zde 16 psích náhrobků. Na 12 z nich dodnes můžete krásně přečíst jméno i letopočet. Nejstarší náhrobek patří psovi Luxovi a datován je rokem 1890. Dál se tu setkáte s hrobkami psíků Issi, Flott, Zuppi, Žolička či Mopsi. Na psí hřbitov je volný přístup.

Nejmenší hřbitov v České republice

Unikátní je i další hřbitov, který se nachází ve vsi Hluboká na Třebíčsku. Leží na jižním okraji této obce u lesa s názvem Chvojky. K jeho založení došlo v roce 1885, tehdy se o něm prameny zmiňují poprvé. Jde o evangelický hřbitov. Josef Sklenář se svojí chotí roku 1885 požádal, aby jeho pozemek byl převeden na hřbitov. Zřejmě se tu ale pohřbívalo už předtím, umožnoval to toleranční patent vydaný v roce 1781. Hřbitov má rozměry pouhých 10 x 10 metrů, a proto ho v roce 2007 zapsali do české knihy rekordů jako vůbec nejmenší hřbitov u nás. Ohraničuje ho kamenná zeď, okolí hřbitova stíní mohutné lípy.

Nejstarší dřevěný kostelík u nás

Zaujme také hřbitov v Broumově, a to pro změnu tím, že na něm stojí zajímavá stavba z oblasti lidové architektury. Dřevěný hřbitovní kostelík zasvěcený Panně Marii je nejstarším dřevěným kostelíkem u nás. I v rámci střední Evropy patří k nejstarším stavbám svého druhu. Prameny v broumovském klášteře prozrazují, že ho roku 1177 založila jistá rakouská šlechtična a nechala se v něm pokřtít. Darovala také kostelu svoji perlovou čelenku – tu v současnosti můžete vidět v muzeu v Broumově.

Zajímavá expozice na ochozech

Kostel vypálili husité, obnoven byl v roce 1450 a z této doby se zachovala dnešní podoba kostela. Bohužel interiér je otevřený jenom od dubna do září, ale i teď se můžete podívat na ochozy, které zdobí řada renesančních a empírových náhrobků z původních zrušených hrobů. Dále je zde i popravčí špalek a desky 16. století popisující důležité události, které se ve městě Broumově odehrály. Líčí i kuriózní věci, například že tu roku 1542 proběhl nálet kobylek.

Barokní poklady na hřbitově ve Střílkách

V obci Střílky v kroměřížském okrese narazíte pro změnu na hřbitov, který je ojedinělým svědectvím barokní hřbitovní architektury u nás. Vybudovali ho v období let 1730-1743 z popudu Antonína Amanda Petřvaldského z Petřvaldu, jeho autorem je Cyrani z Bolleshausu. Tvoří plocha o rozloze 2000 m². Dominantu tvoří nádherná barokní socha anděla vytesaná v nadživotní velikosti, pod ní se nalézá krypta. Na hřbitově, který zdobí sochy Gottfrieda Fritsche a jeho bratra Josefa Antonína, stojí také hřbitovní kaple. Ze sochařské výzdoby můžeme jmenovat sochy lidských ctností na hřbitovní zdi vpravo, vlevo jsou naopak umístěny neřesti. Zajímavý je také odvodňovací systém hřbitova, který měl za úkol zajistit lepší tlení těl.

Slavná jména

Neuvěřitelnou koncentrací slavných jmen se zase vyznačuje pražský vyšehradský hřbitov Slavín. V průběhu 70. let 19. století se někdejší malý hřbitov změnil v pohřebiště slavných. Do dnešních dnů v něm našlo místo posledního odpočinku více než 600 osobností z oblasti naší kultury, sportu a vědy včetně třeba Boženy Němcové, bratří Čapků, Antonína Dvořáka nebo Bedřicha Smetany. Svědectvím své doby je rovněž židovský hřbitov v Terezíně. Nacisté zde do 7. září 1942 pohřbívali mrtvé ze zdejšího ghetta, poté, co začalo fungovat krematorium, sem putoval i popel z jejich ostatků. Je zde pohřbeno asi 9000 osob, hřbitov je součástí Památníku Terezín.