Hrad Loket: V podzemí zde jako dítě úpěl budoucí císař Karel IV.

Chebsko vlastnil rod Štaufů, kteří zde budovali opevněné stavby. Češi si to nenechali líbit a jako odpověď se už v polovině 12. století začaly na meandru řeky Ohře rodit základy hradu Loket. Jeho věž vycházela ze štaufského architektonického stylu, ovšem kaple měla český charakter. Český král Přemysl Otakar I. dává hrad Loket zbudovat jako strážní hrad a pevnost. Nejstarší dochovaná zmínka je datována roku 1234.

Roku 1249 se Přemysl Otakar II. postavil s vojskem na odpor svému otci, českému králi Václavovi I. Ten poté spoléhal na poslední pomoc v podobě svých věrných, a to na nedobytných hradech Přimda, Zvíkov, Most a právě Lokti. Oba, tedy otec se synem, se ale poté usmířili. 

Na hradě Loket se královna scházela s milencem

Na západočeském hradě Loket pobývala od ledna roku 1319 česká královna Eliška Přemyslovna. Společnost jí zde dělal nejvyšší maršálek Vilém Zajíc z Valdeka a neměl zrovna počestné úmysly. Eliška a Vilém se stali milenci, protože v jejím manželství s Janem Lucemburským to docela skřípalo. „Byla pak Eliška, králová česká, se třemi dítkami svými na hradě Loketském… Král Jan tehdy, již převrácen jsa na mysli, z Prahy vyšed s mnohými ozbrojenci k hradu Loketskému přišel a tvářil se, že chce v míru královou navštívit,“ píše se ve Zbraslavské kronice.

Jindřich z Lipé namluvil Janovi Lucemburskému, že ho jeho manželka společně s Vilém Zajícem chce svrhnout a odsadit trůn tehdy tříletým synem Václavem, budoucím císařem Karlem IV. a vládnout jeho prostřednictvím.

Hrad Loket měl ve sklepě slavného vězně  

Jan neváhal a se svými ozbrojenci okamžitě na hrad Loket vyrazil „Hle, král Jan naplněn nesmírnou zuřivostí, neboť věřil nejapným slovům špatných lidí více, než prospívalo, ihned obrátil své kroky s několika lidmi na Loket. Kde tehdy královna Eliška se svými dětmi sídlila…,“ popsal události kronikář Přibík Pulkava z Radenína. Maličký Václav se pak stává nedobrovolným vězněm na hradě. „Podle královy vůle mu byl odevzdán hrad, královna s ostatními dětmi byla odvezena do Mělníka, ale prvorozený Václav, jinak Karel, ve čtvrtém roce svého věku byl tamtéž na Lokti vsazen po dva měsíce do sklepa, takže viděl světlo toliko oknem,“ vylíčil Pulkava vývoj dalších událostí. Elišku Jan vykázal do Mělníka.

Kobka pro vzpurného hofmistra

„Na Lokti vsazen po dva měsíce do hrozného vězení do sklepa, takže viděl světlo toliko oknem,“ líčil útrapy dítěte násilím odloučeného od matky pro změnu kronikář Beneš Krabice z Weitmile. Není to naposledy, co se hrad Loket stal žalářem. Dalším urozeným vězněm se na přelomu 16. a 17. století stal Jiří Popel z Lobkovic, nejvyšší hofmistr království českého. Do vězení ho sem poslal císař Rudolf II., protože se domníval, že se ho pokouší svrhnout z trůnu. Popel se o panovníkovi vyjadřoval s opovržením, a naopak o sobě tvrdil, že „je to pravé dříví, ze kterého se dělají králové.“ V roce 1593 se snažil na zemském sněmu vyprovokovat vzpouru. Kvůli tomu přišel o svůj úřad a dostal se před soud za zradu a urážku majestátu. Měl být odsouzen k smrti, ale nakonec dostal doživotní trest, který si odpykával na Lokti a tady také zemřel.

Hrad Loket přestavěli na žalář

Mezitím ale v roce 1434 získal hrad Loket od českého krále Zikmunda Lucemburského kancléř Kašpar Šlik, a to za finanční výpomoc. Právě Šlikové ho promění v moderní renesanční sídlo. Ovšem v období let 1551-1562 se Šlikové dostali do konfliktů s měšťany a císař Ferdinand I. po prvním stavovském povstání jim zkonfiskoval majetek kvůli tomu, že do Čech vpustili saské vojsko. Poté Ferdinand I. hrad dal do zástavy svému věrnému kancléři Jindřichovi z Plavna. V roce 1598 se hrad stal majetkem města Loket. O 190 let později je hrad přestavěn na vězení a takto funguje až do roku 1948. Nyní je opět v majetku města.

Ponurá výstava útrpného práva

Na hradě Loket můžete obdivovat navrácené zdejší sbírky, například nábytek za tři století, dřevěné sochy a plastiky i starou lékárnu. Nechybí ani vzácné minerály, a hlavně zdejší starý meteorit, který zaujal i básníka Johanna Wolfganga Goetha. V expozici Útrpné právo ve sklepení hradu Loket se můžete přesvědčit, jak se asi cítili nebožáci, které zde věznili. Vše je doplněno autentickým sténáním a výkřiky. Především pro muže je lahůdkou rozsáhlá expozice historických zbraní včetně umělecky ztvárněných střeleckých terčů.

Hrad Loket nabídne i křehké sklo

Skvostem jsou gotické nástěnné malby z doby vlády českého krále Václava IV. odhalené v 90. letech 20. století. Dále je zde expozice porcelánu z 19. a 20. století vyrobeného v porcelánkách v Lokti, Horním Slavkově ale i na jiných místech. Je tu také úplně první výrobek z loketské porcelánky. Unikáty tvoří vídeňské lázeňské pohárky pocházející z přelomu 18. a 19. století, ručně malované porcelánové hlavičky dýmek. Nechybí sklo z karlovarské sklárny Moser. Každý si zde zkrátka najde něco podle svých zájmů – ženy porcelán a sklo, muži zbraně, pro děti bude atraktivním zážitkem třeba sklepní expozice mučení. Ve městě v přízemí loketské barokní radnice sídlí také expozice umělecké knižní vazby manželů Jana a Jarmily Sobotových. Nenechte si ujít krásu jejich knih, stojí to za to. Můžete obdivovat i knihařskou dílnu z přelomu 19. a 20. století.