Hrad Karlštejn a jeho vznik podle pravidel středověké astrologie

Když 26. března 1348 Karel IV. zakládal Nové Město pražské, ve stejné době se nedaleko řeky Berounky začal stavět také hrad Karlštejn. Obyvatelným se stal zhruba po sedmi letech budování v roce 1355, což svědčí o rychlosti stavitelů. Vystavět tak velký a mohutný hrad za tak relativně krátkou dobu totiž rozhodně nebyla žádná legrace. Naopak, budilo to velký obdiv. Ovšem hrad tehdy ještě ani zdaleka nebyl kompletní.

Hrad Karlštejn, jedna z nejvýznamnějších českých památek. Tento ikonický hrad se stal důležitým centrem pro uchovávání korunovačních klenotů a dalších cenností jako vzácných relikvií a gotických obrazů. Karlštejn byl symbol královské moci, ale i místem plným astrologické a číselné symboliky. V našem článku se dozvíte o jeho historii, stavebních tajemstvích, astrologických vlivech a osudech korunovačních klenotů. Navíc vás pozveme na jedinečné kulturní akce, které hrad nabízí.

Hrad Karlštejn: Úkryt pro korunovační klenoty

Ke slavnostnímu otevření hradu Karel IV. přistoupil na konci března 1357. Chlouba hradu, kaple sv. Kříže nacházející se ve Velké věži Karlštejna, byla ale vysvěcena až v roce 1365. K jejímu dokončení zřejmě došlo jenom krátce před tím. Karlštejn nechal Karel IV. vystavět vlastně jako trezor určený k ochraně říšských insignií. Tedy říšských korunovačních klenotů. Ty patrně až do dokončení kaple sv. Kříže byly uloženy v Mariánské věži hradu. Budování hradu dostal od krále za úkol slavný francouzský stavitel Matyáš z Arrasu.

Astrologie a stavba hradu

Den položení základního kamene hradu určil Karel IV. na 10. června 1348. Podobně jako v řadě dalších státnických i stavebních rozhodnutích, i tentokrát se řídil hvězdami. O správném datu založení se radil se svými astrology. Hvězdopravectví bylo tehdy na evropských královských dvorech velmi v módě, a ten pražský Karlův nebyl žádnou výjimkou. Král řídil podle hvězd téměř každičký svůj krok. Vybraný červnový den patřil planetě Mars, která v konjunkci s planetou Venuší má za úkol chránit uschované poklady. Jde tedy o pečlivě zvolený okamžik.

Hrad Karlštejn a jeho vesmírná symbolika

Ostatně i karlštejnská kaple sv. Kříže v hlavní věži je znázorněním vesmíru. Klenba obsahuje geometrické seřazení hvězd, vyobrazen je Měsíc ve stříbrné barvě a Slunce ve zlaté. Na svornících zlacené klenby narazíme na celkem 12 a 14 puklic (skleněné vypoukliny, které mají tvar Slunce, Měsíce a hvězd). Proč právě 12 a 14? Jde o vesmírná čísla. I tady zkrátka do stavby promlouvá astrologie.

Tajemství kaple sv. Kříže

I v pozdějších staletích zkoumali číselnou symboliku zakomponovanou na Karlštejně různí odborníci. Jak uvedl historik Zdeněk Horský, „Číselnou symbolikou, danou počtem kovaných hrotů pro umístění svící v kapli sv. Kříže na Karlštejně, se zabýval již Bohuslav Balbín.“ Přes jejich velký zájem, ale může kaple i dnes skrývat lecjaká tajemství.

Hrad Karlštejn nabízí nerozluštitelné záhady

Některé ze záhad týkající se vesmírné a číselné symboliky možná už ani nedokážeme odhalit. „Po úpravách kaple je již tato věc neřešitelná,“ pronesl dějepisec Horský. Aby k odhalení došlo, musela by mít kaple původní podobu. Ovšem během staletí se po různých úpravách a rekonstrukcích leccos mohlo ztratit a pravý význam všech symbolů již neznáme. Jisté je, že se Karel IV. postaral o to, aby trezor na klenoty opravdu prošpikoval astrologickou symbolikou.

Osud českých korunovačních klenotů

Nešlo jenom o říšské klenoty. Nakonec zde skončily ty české. Nechal je na Karlštejn převézt Karlův syn Václav IV., protože se obával o jejich bezpečnost – do té doby odpočívaly v pražské Svatovítské katedrále. Karlštejn ale opustily už roku 1420, kdy se hradu zmocnil Karlův syn Zikmund Lucemburský a nechal je odvézt pryč. Zpátky na hrad se vrátily až roku 1435 a pak zde zůstaly až do počátku 17. století. Pak je roku 1619 nechali čeští stavové opět převézt do pražské katedrály sv. Víta.

Schránka na ostatky svatých

Kromě trezoru na klenoty hrál hrad Karlštejn roli i jako bezpečnostní schránka pro řadu dalších cenností. Karel IV. totiž patřil k vášnivým sběratelům relikvií, tedy ostatků svatých. Jeho bohatá sbírka také zakotvila na Karlštejně. Zahrnovala například část ramene sv. Anny, svaté kopí (zvané Longinovo kopí), hřeb a úlomek z kříže Ježíše Krista.  

Sbírka gotických obrazů

„Není hradu ani kaple jinde ve světě tak drahocenného jako kaple sv. Kříže na Karlštejně,“ napsal Karlův současník, kronikář Beneš Krábice z Veitmile, aby vyzdvihl význam hradu a samotné kaple. V té se ostatně nacházely i další gotické skvosty, a to sbírka 130 gotických deskových maleb od slavného mistra Theodorika, který byl Karlovým dvorním malířem.

Hrad Karlštejn láká na večerní vstup do kaple

Než se na Karlštejn vydáte, rozhodně stojí za to připomenout si jeho bohatou historii úzce spjatou s korunovačními klenoty. Vybrat si můžete z celkem sedmi prohlídkových okruhů. Zahrnují císařskou rezidenci Karla IV., hradní kapli, Karlštejn jako pevnost nebo tzv. Na kafe s kastelánem. Zajímavá a nevšední je večerní prohlídka hradních kaplí včetně kaple sv. Kříže.

Autentické divadlo

Středy jsou v červenci a srpnu vyhrazeny Večernímu putování hradem s překvapením. Kromě toho se zde konají i různé kulturní akce, například koncerty nebo divadelní představení hry Noc na Karlštejně. Užijete si tuto známou hru v autentické atmosféře a jistě půjde o jedinečný zážitek.

Seznamte se s karlštejnskými zločiny

Zájemci o dějiny hradu se mohou těšit také na přednášku Noc na Karlštejně pohledem badatele středověku, která proběhne 11. července 2024. Nahlédnete tak pod roušku záhady, jestli opravdu na hradě nesměly přespat ženy. Lákadlem pro milovníky dobrodružství jsou noční prohlídky zvané Karlštejnské zločiny v průběhu staletí konané 9. a 10. srpna 2024. A vaše děti se během návštěvy hradu také rozhodně nudit nebudou.