Červená Lhota: Z čeho pocházejí krvavé skvrny na zámecké zdi?

Červená Lhota původně vůbec nebyla červená. První zmínka o gotické tvrzi pochází z roku 1465 a jde o zápis do zemských desek. Hovoří se ale zatím jenom o Lhotě. Tvrz tedy vznikla zřejmě někdy kolem poloviny 15. století. Jde o sídlo nacházející se na ostrově uprostřed rybníka. V něm se roku 1530 usídlili rytíři z rodu Kábů, a právě oni se pustili do jeho přestavby. Výsledkem byl zámeček, který vytvořil mnohem příjemnější a útulnější podmínky pro život. Snahou bylo zároveň co nejlépe využít prostor, který je k dispozici. Příliš mnoho ho na ostrůvku nebylo, a proto stavitelé pracovali doslova s každým kouskem.

Jméno Červená Lhota vzniklo později

Původní dřevěný padací most, který zajišťoval přístup do zámečku nahradil v roce 1622 kamenný most. V té době se stavba nazývala Nová Lhota. Jméno Červená Lhota se objevuje ještě později. Jan z rodu Kábů zastával tehdy významný úřad výběrčího posudného v Bechyňském kraji. Právě on nechal nad rybníkem postavit zámeckou kapli. Důvodem zřejmě byla skutečnost, že při morové epidemii mu zemřelo pět dětí a on se stal velmi zbožným.

Neustálé konflikty majitelů

Když Jan zemřel, Lhotu získali tři jeho potomci, Bohuchval, Zikmund a Jiří. Ti vyplatili podíl nejstaršímu Jaroslavovi. Po smrti Zikmunda v zámečku bydleli Bochuval a Jiří, ovšem nedokázali se dohodnout prakticky na ničem. Neustále měli mezi sebou spory. Možná právě tehdy vznikla pověst o zámecké paní, kterou odnesl ďábel. Jak k tomu došlo?

Legenda o krvavých skvrnách na zámku

Když byla omítka stavby ještě bílá, obýval ji rytíř Gutram Kába z Rybňan se svojí chotí Johanou. Ačkoliv byl zámeček krásným sídlem, Johana údajně život zde nepovažovala za šťastný. Vadila jí manželova přehnaná zbožnost, a proto se jednoho dne rozhodla jeho kříž vyhodit z okna. Poté se zrodily tři verze příběhu.

Tři verze tragického příběhu

Podle prvního se zatáhla obloha ještě dříve, než kříž vůbec dopadl na zem. Rozpoutala se bouřka, během které do zámku vtrhl čert, který Johanu odnesl rovnou do pekla. Pořádně ji přitom pomlátil o zdi, a vznikly tak krvavé skvrny. Podle druhé varianty této story, Johana sama vypadla z okna. A třetí vyprávění hovoří o tom, že ji shodil sám rozčilený Gutram. Ať už to bylo jakkoliv, ve všech třech případech zůstaly na zdech krvavé skvrny.

Červená Lhota a její strašidlo

Protože Gutramovi se skvrny nelíbily a dělalo se mu z nich špatně, přikázal natřít tehdy ještě bílou omítku. Ovšem skvrn se nezbavil, stále zde byly vidět. Prosvítaly i pod novým nátěrem. Proto se nakonec Gutram rozhodl, že natře zámek na červeno. Jeho bezbožná manželka ale od oněch událostí prý stále bloudí zámeckými chodbami. V ruce prý drží kříž, který rozpoutal popisované události. Tak všechno líčí lidové pověsti.

Zámek Červená Lhota inspirací pro faráře

Červená Lhota tedy získala svoje strašidlo. Skutečnost je ale zřejmě trochu jiná. Krvavá skvrna na fasádě pravděpodobně vznikla kvůli popisovaným roztržkám rodin Bochuvala a Jiřího. Ať už se všechno odehrálo jakkoliv, vyprávěnky inspirovaly Bedřicha Kamarýta, faráře z Deštna k jeho próze.

Červená Lhota a její měnící se majitelé

Jan Kába, syn Bochuvala, koupil v roce 1597 podíl svého strýce Jiřího na Červené Lhotě. Ten ji prodal Vilému Rutovi z Dírné. Další vlastník z rodu Rutů Bohuslav jako ultrakvista musel po Bílé Hoře pryč ze země. V dalších staletích se majitelé zámku Červená Lhota různě střídali. Docházelo také k rozmanitým přestavbám budov. Na delší dobu zde v roce 1835 zakotvil knížecí rod Schönburg – Hartensteinů. Tehdy Heinrich Eduard Schönburg-Hartenstein přikoupil Červenou Lhotu k panství Černovice.

Poslední majitel zámku

Posledním majitelem byl Johann Schönburg – Hartenstein, c. k. komoří. Zastával významnou funkci mimořádného zplnomocněného c. k. vyslance u papežské stolice ve Vatikánu. Po první světové válce a vzniku Československa zůstával Johann na Červené Lhotě. Snažil se zámek zvelebit. Zemřel v roce 1937, takže hrůzy druhé světové války už naštěstí nezažil.

Návštěva zámku jako romantický zážitek

Zámek v roce 1946 převzal Československý stát a o tři roky později byly jeho bohatě zdobené interiéry otevřeny veřejnosti. Pokud se do zámku Červená Lhota vydáte, odměnou vám bude krásný romantický zážitek. Ten doplní třeba plavba na pramici, kterou si zde můžete vypůjčit, případně procházka v anglickém parku. Nezapomeňte také navštívit zámeckou kapli.

Historické interiéry a podkroví plné hraček

Podívat se můžete do tří prohlídkových okruhů. Prvním z nich jsou Historické interiéry prvního patra. Uvidíte byt knížat Schönburg-Hartenstein v podobě jakou získal v období po roce 1910, kdy došlo k poslední přestavbě. Dělí se na společenskou, reprezentační, hostinskou a soukromou část.

Druhý okruh vás zavede do podkroví, které vzniklo během poslední přestavby v období 1902‒1910 a jde o skutečný unikát – největší půdní vestavbu na světě vyrobenou z korku. Obývali ji děti posledních majitelů, což uvidíte opravdu na každém kroku. Nachází se zde spousta historických hraček.

Uzavřené atrakce a současné omezení

Poslední, třetí prohlídkový okruh je bohužel v letošní sezóně uzavřen, takže se do něj nemáte šanci podívat. Jde o tři sklepní prostory, které se z části nacházejí ve skalách. Kdybyste měli šanci sem nakouknout, dozvěděli byste se hodně o tom, jak vypadala Červená Lhota původně. Protože je rybník vypuštěn, přijdete také o jednu romantickou atrakci, a tou je plavba na pramičce. I tak ale návštěva Červené Lhoty stojí za to.

Filmová sláva Červené Lhoty

O půvabu romantického zámečku svědčí i velké množství filmů, které se zde natáčely. Bylo jich opravdu spousta a vyjmenovat je všechny by bylo na dlouhý seznam, proto připomeneme namátkou alespoň některé z těch slavných – třeba Zlatovlásku nebo Svatby pana Voka. I díky filmové slávě vám možná zámek bude povědomý, i když jste ho ještě nenavštívili. A máte o důvod víc, proč se sem vypravit.