Archeopark Pavlov: Poznejte život lovců mamutů

Dějepis není žádná nuda, zvláště v případě, když se o všem můžete přesvědčit na vlastní oči. Prohlédněte si exponáty, kterých se dotýkali naši dávní předkové. Rázem se doba minulá promění na opravdové dobrodružství, které chytne i unuděné puberťáky. Pokud je máte doma, Archeopark Pavlov jako cíl vašeho letního výletu vůbec není špatným tipem.

Archeopark Pavlov: Úděl pralidí na vlastní oči

Ponořte se společně do dávných dob, které Archeopark Pavlov ve své expozici ukazuje do nejmenších detailů. Ano, nejspíše jste četli známý román Lovci mamutů a vaše děti také. Tentokrát už nemusíte nechat pracovat fantazii a inspirovat se ilustracemi, protože leccos tu uvidíte na vlastní oči.

Vraťte se o 30 000 let zpátky

Unikátní stavba vám umožní sestoupit do podzemí a ukáže vám archeologické nálezy tak, jak byly objeveny v různých vrstvách země. Jde o kostěné a kamenné nástroje, které používali lidé v době před 30 000 lety. Představují zde život na svazích Pálavského hřebene, a to z materiálního i duchovního pohledu.  

Připomeňte si Kopčemova dobrodružství

Spisovatel a archeolog Eduard Štorch umístil děj svého románu Lovci mamutů do období paleolitu, tedy starší doby kamenné. Popisuje v něm život tehdejších pravěkých lovců, hlavním hrdinou je Kopčem. Příběh se odehrává na našem území v období mladého paleolitu, tedy zhruba před 30 000 lety. Můžete si tak v knihovně nalistovat Kopčemova dobrodružství a nasát atmosféru.

Je zřejmé, že Štorchův příběh se odehrává ve stejné době, v jaké se ocitnete v Archeoparku Pavlov. Přesněji na roky se to samozřejmě bohužel datovat nedá. Jisté ale je, že už tehdy neandertálce vytlačovali příslušníci rodu Homo s podobnou stavbou těla, jakou máme dnes. Předchůdci člověka už také znali různé čepelové nástroje. Nebyli to žádní primitivové.

Věstonická venuše: Nejstarší keramická soška na světě

Tito lidé se však věnovali i umění. Vždyť právě tady, mezi Pavlovem a Dolními Věstonicemi byla v roce 1925 nalezena proslulá soška Věstonické venuše. Je to keramická soška nahé ženy vyrobená z pálené hlíny a stvořili ji lidé v období gravettienu.

I Štorch se o ní ve své knize zmiňuje a začleňuje ji do příběhu. V knize ji vytvořil lovec Njan. Bytost s mohutnými ňadry, širokými boky a velkým břichem, údajně podle své mrtvé ženy.

Umělecké ambice lidí z paleolitu

K současným ideálům krásy má soška daleko, ale tehdy podobná tělesná stavba znamenala plodnost a přežití i v krušných časech nedostatku potravy. V expozici Archeoparku Pavlov pochopitelně replika sošky nechybí a nacházejí se zde i sošky dalších venuší. Kromě ní potvrzují umělecké ambice lovců mamutů i plastiky zvířat, které zde také můžete vidět.

Archeopark Pavlov ukazuje i pohřební rituály

Ovšem zdejší sbírka je ještě bohatší. Najdete tu různé nástroje, které lidé žijící v paleolitu běžně používali v každodenním životě, třeba při lovu a dalších činnostech. Nachází se tu replika dolnověstonického hrobu tří mladých jedinců, jde o záhadami ověnčený proslulý dolnověstonický trojhrob. Ten názorně ukazuje pohřební rituály tehdejší doby a podtrhuje význam této oblasti pro antropologii. Nálezy pod Pálavou totiž patří k nejstarším a nejpočetnějším kosterním nálezům Homo sapiens vůbec.

Uměli brousit kámen, tkát látky a lovit mamuty

Můžete se zde přesvědčit, že pralidé už tenkrát ovládali třeba výrobu keramiky, věděli si rady s broušením kamene či tkaním látek.

Naprosto jedinečným dokladem je však hromada mamutích kostí. Tu vědci ponechali na svém místě v podobě, v jaké byla po svém nalezení. Takový exponát krásně ilustruje dobrodružnou a zajímavou práci archeologů a potvrzuje, že mamuti skutečně patřili k potravě našich paleolitických předků.

Jak fungovala paleolitická domácnost

Dochovaly se zde zbytky potravy, ohnišť a dílen, které svědčí o schopnosti pralidí vyrábět nástroje a stavět si sídliště. Tyto nálezy vám umožní snadno si představit, jak vypadala a fungovala paleolitická domácnost. Přesvědčíte se, že nebyla primitivní, i když samozřejmě postrádala moderní vymoženosti.

Tento archeopark vás zkrátka seznámí s běžným životem dřívějších lidí.

Archeopark Pavlov nabízí jedinečný zážitek

Expozici v Archeoparku Pavlov doplňují audiovizuální ukázky. Samotná výstava budí velký ohlas. Získala prestižní ocenění stavba roku 2016. Jde o moderní interaktivní muzeum nabízející naprosto jedinečný zážitek. Kdo si chce vychutnat opravdu co nejautentičtější návštěvu místa, může do Archeoparku Pavlov vyrazit na některý z tvůrčích workshopů během léta:

• 17. srpna 2024 – Workshop pravěkých technologií – Až na kost

• 31. srpna 2024 – Workshop pravěkých technologií – Lovecká osada

• 14. září 2024 – Workshop pravěkých technologií – Úcta kořisti

Pokud se tedy přes léto plánujete podívat na jižní Moravu, určitě si naplánujte výlet i do Pavlova a jeho okolí. Můžete zde ochutnat výborná moravská vína, navštívit zříceninu hradu Děvičky, nádherný Mikulov nebo Aqualand Moravia v Pasohlávkách.

Archeostezka do Dolních Věstonic

Kromě interiérů za zdmi podzemní výstavy se můžete s životem lovců mamutů seznamovat i na čerstvém vzduchu. V roce 2019 zde byla otevřena archeostezka dlouhá 3,5 kilometru. Vede mezi Pavlovem a Dolními Věstonicemi. Zahrnuje celkem 5 zastavení v různých archeologických lokalitách (Pavlov I, Dolní Věstonice I, Dolní Věstonice III, Dolní Věstonice I, Dolní Věstonice IIa, Dolní Věstonice II). Můžete se tak podívat přímo na místa, kde archeologové narazili na zajímavé nálezy, které jsou celosvětově unikátní. Průměrně zdatní turisté zvládnou trasu bez problémů.