Zámek Plumlov s průvodcem – příběh nedostavěného křídla
Raně barokní zámek, jehož zbytky hradního komplexu jsou stále viditelné na nádvoří, byl postaven během vlády Lichtenštejnů. Původně se plánovalo vybudování čtyřkřídlé budovy, avšak kvůli finančním obtížím se podařilo realizovat pouze jedno, nedokončené křídlo, které je úzké a dosahuje výšky 42 m.
Zámek Plumlov s průvodcem – příběh nedostavěného křídla
Zámek 99, 79803 Plumlov, ProstějovPlumlovský zámek
Plumlovský zámek byl vybudován mezi lety 1680 a 1690 Janem Adamem z Lichtenštejna, který byl třetím vlastníkem plumlovského panství. Hlavním důvodem jeho výstavby byla potřeba rezidence odpovídající jejich bohatství a postavení. Karel Eusebius, který se trvale zdržoval ve Valticích, nijak neprotestoval, avšak jeho syn Jan Adam měl ambici zrekonstruovat starý hrad Plumlov.
Karel Eusebius, jenž měl dlouholetý zájem o architekturu, původně plánoval přistavění třetího patra hradu, ale nakonec přešel na myšlenku vybudování nového, rozlehlého zámku podle vlastní koncepce. Jeho návrhy byly ovlivněny renesančními prvky, zejména dle italského architekta Vignoly. Nový zámek měl mít čtyři křídla ve tvaru čtverce, s dvěma řadami pokojů v každém křídle a třemi patry bohatě zdobené fasády s volnými monolitickými sloupy. Na stavbě se podíleli z významné části zedníci z Olomouce pod dohledem knížecího mistra Ondřeje Klosa. Zpracování sloupů a parapetů bylo svěřeno kameníkovi Václavu Schüllerovi. Robotníci pocházeli převážně z okolních lichtenštejnských dominíí a pískovec byl dovážen ze Svojanova.
Kníže Jan Adam dohlížel na stavbu osobně v letech 1680 a 1681, kdy oslavoval své líbánky s Ermundou, dcerou knížete Ferdinanda. Avšak záhy se dostal do sporu se svým otcem kvůli změnám v plánech, které převážně směřovaly k úspornějším řešením. Zatímco Karel Eusebius chtěl dvě řady pokojů, Jan Adam se rozhodl pro jednu, orientovanou k jihu, spojenu s dlouhou chodbou. Otec byl rovněž zklamán z umístění stavby a doporučil přesun na jiné místo. V důsledku sporů Jan Adam nakonec v roce 1681 opustil Plumlov a předal kontrolu nad stavbou hejtmanovi.
Na začátku roku 1684, kdy budova dosáhla závěrečného patra, zemřel projektant Karel Eusebius, což vedlo k zastavení stavby. Práce byly obnoveny, avšak pomalu, a postupně se ukázalo, že splnění původního záměru by bylo finančně neúnosné. V roce 1685 byla stavba ukončena a začaly vnitřní úpravy, na kterých se podíleli mistři z Olomouce a Hanuš Michl z Brna, zatímco štukovou výzdobu zajišťoval italský mistr Jan Baptist Brentani. Malba stropů byla svěřena vídeňskému malíři Jiřímu Greinerovi, který nakonec vytvořil sedm fresek.
Zámek zůstal bez obyvatel a nevybavený až do roku 1692, když kníže Jan Adam zhodnotil dokončenou stavbu a zařídil čtyři pokoje. V průběhu 18. století byly na místě bývalého opevnění vybudovány nové správní budovy. Po poškození zámku vichřicí v roce 1801 se uvažovalo o jeho demolici. Kníže Alois z Lichtenštejna nakonec objednal pouze úpravy na zámku.
Během 20. století postupně zámek změnil vlastníky a po roce 1931 přešel do správy státního pozemkového úřadu. V letech 1964 a 1965 došlo k jeho opravám, ale jeho stav nadále zůstával problémový. Opravy byly provedeny i v letech 1966 a 1987, a v roce 1994 přešel do vlastnictví obce Plumlov, která zahájila nutné opravy financované Ministerstvem kultury ČR. V roce 2001 proběhly rozsáhlé opravy, včetně výměny střešní krytiny a zpevnění zámku.